Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZa deště
Autor
MAJKL65
Pršelo do rána jakoby z hvězd
tichounce jako bys za dveřmi stála
a smutek růže své zatnul tmou v pěst
voněly pokojem pevné jak skála.
V kalužích oblaků nebeské ryby
na nebi tůně dnů nehybně stojí
kapky jak slzy jsou dešťů mých chyby
a sklo je modré tak, že výšek se bojím.
A tam pár havranů tančí jak se stíny
černí jak punčochy pod postelí
tak mlč kdož přes noc byls samotou bez viny
když jsme se za deště milovali.
A jak kruh za kruhem polibky na těle
běží až k závrati na druhý břeh
kameny doteků těžké jak neděle
ztrácí se v krajinách začínat dech.
4 názory
Atkuj, máš pravdu. Možná je to jen přelud, ale zdá se mi, že po létech marné snahy se autor přece jen zlepšuje. Už to nejsou jen pokroucené šlahouny, zní mi to lépe. Vzhledem k autorovu pomalému pohybu si myslím, že nedostatky, na které upozorňuješ, nejsou v této chvíli nejpodstatnější.
Opět ses zlepšil. přirovnání mi ani tak nevadí, ale poslední verš je divný: začínat dech?