Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOči Pentheovy matky
Autor
freudik
Martin Horný
/Zpěv/
Oči Pentheovy matky
I.
Dech neónů v noční stěně prožitků.
…snad polapený žal?
Či stud?
…vidím je
přijíždět
ve své děsivé podobě se zjevuje
On jehož prsten vykládaný prý
polibky nenarozených
a Ona jejíž krása dokáže zastavit
růst révy
i zpěv tetovaných
srnců
zastavují před bil
boardykteré zbělaly
hrůzou
když blesk
tak náhle
přinutil stehno lů
nem být...ale to už vidím muže v ženských šatech
...ale to už vidím malé kůzle
…ale to už vidím pevná ňadra nymf
která mateřskou láskou
za zvuku flétny
spolu s vínem
tak mladým
pečují o toho který celou smečku
agresivních vlků
s delfíny
naklonoval
aby moře alespoň na chvíli otevřelo
svá fialová ústa a svědectví
vydalo
II.
Moře šeptá:
V
idím vůz tažený panterya šílenství
které stromy
donutí zkamenět
vidím děvky křepčící nahé
vidím muže kteří bičují své děti
vidím starce kouřit hadí kůži
vidím JEHO
a JEHO zrak
který nahrazuje oblohu
internetovým prohlížečem
v němž nacház
ímv různém formátu i vyobrazení
úkazy
které tak důvěrně znám
klečící pancéřovou růži
druhé oko kyklopa
hořící chrámy
uhlazenost neživých
sebemrskačství pronásledovaných
deficitní ráj
…avšak stačí jen jediný dvojklik
aby zorničky
štetec vzaly do svých dlaní
a donutily Théby
pokleknout
III.
Pentheova
televizní broskev:
nad ránem kdy město
ještě spí
a zvrhlý vítr jen tak
jen tak
zlehounka
potichoučku
přivádí
do
stavu
agónie
příchozí,kteří přerušují
svůj tanec
a srdcem vyjmutým
z těla mladé dívky tlučou
na brány
zmateného města
které už ani neprosí
ale též nenaříká
-
jen slza
ukáplá
zavadí o sebevědomí slunce
o ten posvátný moment
který životu přidá další
dílek puzzle
kdy konec ještě v nedohlednu
kdy tráva ještě vonící
kdy chodidlo odpoutané od země
a stejně
zase
jen
zrnění…
IV.
Studie hříchu:
Z
vířecí očip
ohoří Kitairónu.Vážka vznáší se
s nanebevzetím
koketuje
úsměv do úsměvu
vytesán
holou pravdou
přítomnosti.Te
ď ještě žádné zadní otvoryTe
ď ještě žádné …V.
Tvář Boha
v
rozšířených zorničkách slunce.Útržky naděje roztroušené po staletích.
Útržky beznaděje roztroušené po staletích.
Ve snu přichází.
Podivný přízrak na balkónu viny
a
podpeřinových ať už je pryč…Sám netančí
.Příkládá ru
ce k ústům.Volá své přívržence.
VI.
Zvířecí lidé
v tlapách rozpustilosti.
Dívenky.
Matky.
Stařeny.
Bakchantky.
Ve výkladních skříníc
hl
iščí kůže zaposvátné “Euhoi”
k dostání tu.
Za slibovanou svobodu
Za slibované To se budete divit
Za slibované zkrocení vášní
Za slibované Povím Vám co bude potom
Za jedno upřímné pohlazení.
Za jeden dětský sen ve vonících peřinách příslibů.
…
Je čas.Thyrsos natahuje své ruce miláčkové.
VII.
Jedním skokem
Jedním dechem
Jedním pohledem
Jedním úšklebkem.
Pentheus proměněn v
divoké zvíře.Matka.
Jedna matka.
Druhá matka.
Stovky matek!
Tisíce!
Celé zástupy matek!
Ruka.
Jedna ruka.
Druhá ruka.
Stovky rukou!
Tisíce!
Celé zástupy rukou!
ZABÍJEJÍ TVÉ DÍT
Ě.ZA BÍ JE JÍ TVÉ DÍT
Ě.ZABÍJÍŠ SVÉ DÍT
Ě.Ó Matko
Ó má Matko
Tanec neustává.
Je rozsápán
Jsi rozsápán
Jsem rozsápán
Ó Matko
Ó má Matko.
Má hlava…
VIII.
Webová kamera plane
a snímá ze svého úhlu
probíhající děje.
Všude je tikající klid
a
ostré pohledy zkamenělých dravcůu
ž tolik nepálí.Dřevěná hůl
zasahuje samu podstatu nebes.Má hlava ve tvém náručí.
Je smířená
.Zavírám své přidělené oči.
Jsem tvé spokojené dítě
…Víš…
IX.
Myš klouže po podložce.
Na pr
acovní ploše počítače se objevujedalší chybové hlášení.
Šeří se.
Delfíni s lidskými údy
kontemplují.