Motýl ve sklenici

Ležíme v kuchyni.

Podlaha mě tlačí do zad, ale vzbudit ji by byl hřích.

Její vlasy na mém těle,

šimrají mě na hrudníku.

Je tak plachá.

 

Držím jí za ruku,

nechci ji nikdy pustit.

Její lásku se snažím zachytit,

jak motýla do sklenice, ale nahoru díry, aby mohla dýchat.

 

Dny utíkaji hrozně rychle.

Říkám, že mám novou holku a už slavíme první výročí.

První slzy už máme za sebou.

Hádky nepočítám.

První dvě. Tři. Pátá. Pak už je to jedno.

 

Druhý výročí.

Otvírám lahev. Připravuji večeři.

Je to vege, jak to má ráda.

A já už vlastně taky.

Zapaluju svíčky. 

Ona tu ale není.

Nepřijde.

Odešla. 

Už před půl rokem odešla...

---