Poledne

Světlo a tmu pravdu a lež
dívám se do mraků a čtu si v nich
a ptáci jak tečky na koncích vět
krouží a stoupají jak v zimě sníh. 

Je horké poledne a brzy odbijí 
hodiny sluneční vrhnou svůj stín
kapičky jantaru mou duši zalijí
na zemi zanechám tíži mých vin.

A v listech zaslechnu vzdychat tvůj hlas
to vítr ruka má objal tvůj kmen
a z pole s obilím voní tvůj vlas
v očích ti přichází poprvé den.

Jak motýl usedne pohled tvůj na nebe
paže se promění v psí víno zas
a břečťan těla se ovine o tebe
tep srdce měří té věčnosti čas.