Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nikdo nic neslyší

22. 07. 2019
1
3
530
Autor
Muamarek

 

http://bezvydavatele.cz/book.php?Id=1397

 

 

 

Kdo vzývá svobodu, sám do chomoutu leze

boří se limity a překračují meze

boří se limity, vzory jsou v nedohlednu

Opět je srovnán krok – a jediná je teze

stačí jen hodit kost – a lačný se hned veze

stačí jen hodit kost, tu ohlodanou, jednu

 

 Někam se poděli, kamsi se vytratili

kázali o strachu, jak proradný je, shnilý

kázali o strachu – snad přišla nyní něha?

Nepadne argument – však padne každou chvíli

zas další zábrana – a právo trpí, kvílí

Co padne? Zábrana – a mráz po těle běhá

 

 Roste tu agrese – byť déšť ji nezalévá

boty se zalesknou – je zcela prázdno zleva

boty se zalesknou a uniforma sedí

Co zraje nezvykle? Ne, nebude to réva

Řeč kamsi zmizela, každý se jenom hněvá

řeč kamsi zmizela – zde nejsou odpovědi

 

Nikdo nic neslyší, nikdo nic neposlouchá

hubí se pavouci, aby žít mohla moucha

hubí se pavouci – však síť se hustá spřádá

Dva různé metry ční – ty nezahalí roucha

kdo hrál si na světce – sám podle druhé šťouchá

kdo hrál si na světce, ukáže v nouzi záda

 

 Kdo řečnil o zášti, ten sám ji nyní živí

kdo lháři povrhnul, sám kácí fakt jak dříví

kdo lháři povrhnul, sám vytvářet jde spamy

Myšlení zabolí – a tak se radši křičí

Bytů je pramálo, tak nezvoní se klíči

bytů je pramálo – kdo bez něj je, je němý

 

 Druhý je nevnímán. Zda v správné frontě stojí?

Kopou se příkopy a vyzývá se k boji

kopou se příkopy – hrot krumpáčů mne děsí

Co připnou na klopu těm, kteří neobstojí

v prověrce názorů, kdy máme se stát stroji

v prověrce názorů – zahnáni na útesy?

 

 

 

 

 


3 názory

Muamarek
23. 07. 2019
Dát tip

Díky oběma za zastávku :-)))

 Diano, pouze analyzuji domácí dění - a samozřejmě že tak činím v kontextu dění mezinárodního.

 Dlouhodobě vnímám celosystémovou krizi postihující školství, zdravotnictví, kulturu, ale i rodinu, o politice ani nemluvě. Nevidím jakékoli světlo na konci tunelu, protože nespatřuji smysluplnou alternativu.

 Tak aspoň svou tvorbou burcuji na poplach. Je to dle mého lepší, než strkat hlavu do písku a tvářit se, jak vše je fajn...

 Ano, je to jistě Prahou, ale i Paříží, Londýnem, Římem, Bruselem, Madridem, Lisabonem, Berlínem atp.

 Vnímím poměrně citlivě, jak se vytrácí pestrost a názorová pluralita - a vše zahaluje mrak novodobé totality. Místo diskusí se lidé napadají, urážejí se, ponižují, snaží se toho druhého překřičet, přeřvat, zašlapat v zájmu "své jediné pravdy".

 Jakékoli hodnoty se vytrácejí - a jen se o nich pateticky hovoří na každém kroku. Ale málokdo by je uměl vyjmenovat, pokud bychom opět nesklouzli jenom k prázdným symbolům...

 

 Pozlátko zdánlivé přezaměstnanosti je dočasné. Zmizí. Stačí pár obchodních válek po světě a stažení pro nás klíčové výroby jinam (momi naše území) - a problém pak vyhřezne naplno.

 Chybí vize, schází směřování. Je to jen o přeživání, ne-li živoření. Na těchto základech lze jenom obtížně stavět cokoli, co může chvíli vydržet stát.

 Toliko za mě na vysvětlenou.

 

 Krásný den oběma :-)))

 

 

 


Diana
22. 07. 2019
Dát tip

Ptám se poslední dobou sama sebe, co se ti přihodilo, Marku, že vidíš svět a spoluobčany tak černě! Nemám stejné mínění! Naopak, nikdy jsme se neměli tak dobře, nikdy jsme nebyli tak svobodní a nikdy lidé nebyli tak příjemní a laskaví k sobě navzájem.... Že by to bylo Prahou, kde žiješ?


Kočkodan
22. 07. 2019
Dát tip
Bez zábran se tady komentátorsky zjevuji, snad ti z toho nebude sprintovat mráz po zádech. ;-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru