Konkubína z Angkoru

Pro dnešní lekci vybrala Matka mě a Davi. Čekaly jsme na ni v nejvyšším patře Oblakového domu. I přes dusné dopolední horko bylo v kamenem obložené síni příjemně. Sloupovím terasy profukoval vánek, který si pohrával s jemnými závěsy a přinášel bzukot rušných Angkorských ulic.

Vzrušeně jsme si špitaly. Dnes ho konečně uvidíme – muže.

Ne že bych muže nikdy neviděla, ale dnes spatřím tu jeho nejdůležitější část. Tu, jejímž prostřednictvím ho dokážu učinit šťastným.

Matka vešla do místnosti, při úkloně jsme se dotkly čely rohože.

„Dobré ráno, děvčata.“

„Dobré ráno, Matko.“

Je krásná jako bohyně. Nechápu, proč už neslouží králi. Bývala jeho konkubína a povila mu dcerku, říká však, že nastal čas, aby ji vystřídaly mladší a krásnější. Že její místo je nyní v Domě oblaků, kde vychovává své následnice. Neumím si představit, že by na světě byly ještě krásnější ženy než ona. Nebo že bychom jimi měly být my.

„Těšíte se?“ usmála se na nás.

„Ano, Matko,“ odpověděly jsme jednohlasně.

Není to samozřejmě naše matka, ale všechny ji tak oslovujeme. Svoji vlastní mámu, která mě jako malou prodala, si téměř nepamatuju. Stejně jako bídu a špínu chatrče. Nebo neustálý hlad.

„Takže dámy, svlékat.“

Rozvázaly jsme si pásky hedvábných kimon, vzácný oděv pečlivě složily a uložily do vyřezávaných polic. Nahé jsme zaklekly na rohože. Již dávno jsme ztratily stud. Tak to má být, nahé tělo je darem Nebes. Vedle plných tvarů Matky si však připadáme jako oškubaná kuřata.

„Za chvíli jsem zpátky,“ zamrkala na nás a odplula do vedlejšího pokoje.

„Jak myslíš, že ho bude mít velkýho?“ špitla Davi.

„Asi jako slon.“

 Davi se zachichotala do dlaně.

Otevřely se dveře a Matka se vrátila. Za ruku vedla chlapce, který nebyl o mnoho starší než my. Byl oblečen do půjčeného kimona a vyjeveně se rozhlížel. Když spatřil mě a Davi jeho už tak rudá tvář od koupele zrudla ještě víc. Zíral na nás s pootevřenou pusou. Měly jsme co dělat, abychom nevyprskly smíchy. Ale byly jsme ve výcviku už příliš dlouho, než abychom tomu podlehly.

„Tohle je Rithy, syn řezbáře,“ představila ho Matka. „Rithy, to jsou Davi a Sikha, budoucí královy konkubíny.“

Kluk se nemotorně uklonil, vrátily jsme mu uctivou poklonu, při níž jsme setrvaly dva palce nad rohoží. Nějaký syn řezbáře si ji samozřejmě nezasloužil, ale je to nácvik, součást představení.

Matka se postavila za něj a rozvázala pásek jeho kimona. Chlapec z toho byl celý vedle a chvíli to vypadalo, že se s ní bude prát. Její měkké tělo, které se k němu zezadu tisklo, ho nakonec přesvědčilo, že by to byla hloupost.

Byl to pohledný kluk, snědý od neustálého pobíhání na slunci. Matka si ho zřejmě vyhlédla na ulici a za dnešní rozkoš mu nabídla mzdu, jakou si nevydělá za týden.

Kimono, které je nepochybně dražší než majetek celé jeho rodiny, sklouzlo dolů. Kluk naprázdno polkl a stále z nás nespouštěl oči.

Matka k němu z boku přiklekla. Přidržovala si ho přitom za pas, jako by se bála, že uteče.

„Tak toto je, dámy, penis,“ usmála se. „Nebo také péro, kláda, čurák, ocas, pták, pinďour… Je to orgán, který ovládá říše.“

Popravdě jsem byla trochu zklamaná. Na freskách a reliéfech trčí mužům mezi nohama pyj silný jako ruka, na kterém se svíjejí nabodnuté ženy. Básníci opěvují mužství, která hrozí dívku roztrhnout vedví… Ale klukovi visela mezi nohama jenom taková nevinná žížalka…

„Muži bývají z krásných žen nervózní,“ vysvětlila nám Matka a přitom rozvázala pásek vlastního kimona. „Je to celkem běžné, zvlášť je-li muž nezkušený. Od toho jsme tu my, abychom jim pomohly.“

Její kimono se šustěním spadlo. Matka k chlapcovu boku přitiskla ňadra a dlaní ho hladila těsně nad ochlupením. Druhou ruku mu zasunula mezi půlky.

„Vida, had se probouzí.“

A skutečně. Malý pindík začal mohutnět. Prodlužovat se a růst.

„Pojďte se podívat blíž,“ pozvala nás. „A pěkně tygří chůzí.“

A tak jsme klesly na všechny čtyři a svůdně se plížily. Vytáčely boky do stran a tygří tlapky pomalu pokládaly na rohož. Sledovaly jsme ho zespodu, podmračeně a vášnivě, jak nás to naučila. Kluk na nás vytřeštěně zíral. A jeho pyj rostl.

Matka ho pohladila hřbetem ruky a penis se zakomíhal, jako by skutečně ožil. Posadily jsme se s Davi na paty a pozorovaly úd, který se k nám zvedal jako vahadlo přetížené váhy. Mířil nám do obličejů a tepal pod údery srdce.

Matka ho jemně uchopila a trochu zatáhla. Z kůžičky vyrazila velká rudá hlava rozdělená svislou dírkou. Kluk tiše zasténal.

Matčina ruka se objevila mezi jeho stehny a konečky prstů polaskala svraštělé kulky.

„Tohle jsou varlata nebo také koule. Zde se tvoří semeno. Bez nich pyj takhle krásně neztvrdne, muž nemůže souložit a rozsévat sémě.“

„Proto se palácovým eunuchům odebírají?“ zeptala se Davi.

„Přesně tak. Nemůžeme riskovat, že by vás některý z nich připravil o panenství, které patří králi.“

Matka ho pevně svírala. Na ocasu se zvětšovaly žíly a jeho rudá vykukující hlava natékala.

„Velikostí se různí, Číňané a Mongolové mají malá žihadla jako naši muži, za to Evropané mají pyje velké jako mezek. Jen málokterý z nich však zná umění milovat. Pokud by vás někdy král půjčil nějakému Benátčanovi či Portugalci, dbejte na to, abyste ho v lázni řádně vydrbali. Bývají špinaví jako vepři…“

Navzdory tématu se kluk stále více třásl, a to Matka vlastně nic moc nedělala. Jen zlehka hladila jeho koule a sevřenou pěstí nepatrně pohupovala dopředu a dozadu.

„Zdá se, že jsme připraveni na první výtrysk,“ usmála se a s bradou opřenou o chlapcovo stehno se na něj nahoru zadívala. „Jak uspokojit muže si ještě předvedeme mnohokrát, dnes si jen ukážeme, jak výstřik vypadá.“

Pumpovala stále víc, kluk létal pohledem z její pěstěné ruky na nás dvě. Možná si myslel, že zemřel a odebral se do jiného světa.

„Nejúčinnější je to ústy,“ poučila nás Matka. Přesunula se mezi nás dvě a naznačila nám, ať to sledujeme z boku. Pak vzala chlapcův úd mezi rty. Pomalu ho polykala, jako kejklíř polyká meč. S Davi jsme na to vyjukaně zíraly.

Matka si ho zastrčila do pusy až ke kořenu. A potom zase ven, A zase dovnitř…

Kluk sténal a kroutil se.

Najednou se Matka odpoutala a namířila jeho pyj tak, aby ji nepocákal. Vytryskly z něj mohutné šplíchance. Tan první téměř přeletěl celou rohož.

„Ty jo!“ vyjekla Davi.

„Chceš to zkusit?“ zeptala se jí Matka.

Davi horlivě přikývla.

„A to může takhle rychle za sebou?“

„Správný dotaz,“ pochválila mě Matka. „Většinou potřebují malou pauzu, čím jsou starší, tím delší. Ale tady Rithy je mladík v rozpuku sil, že Rithy?“

Kluk dýchal, jako by právě vyběhl schody Avalokitéšvarova chrámu. „Má paní…“ začal koktat. „Já nevím… jestli…“

Vadnoucí penis převzala Davi a vcucla ho jako vařenou nudli.

„Pozor na zuby,“ instruovala ji Matka. „Ať cítí hlavně tvé rty, zlehka si s ním hraj jazykem.“

Davi se úpěnlivě snažila, ale úd stále nezískával svoji hrdou útočnou podobu.

„Trochu ho povzbudíme,“ usmála se na mě Matka a jako tygřice se po čtyřech přesunula za mě.

Znala jsem tu hru. Hrála jsem ji mnohokrát. Než se žena naučí uspokojovat krále, musí se naučit uspokojovat sama sebe a své společnice. Jinak bychom v harému zešílely.

Matka pomalu roztáhla moje stehna a začala mě prstem zlehounka dráždit. Já se kroutila a sténala. Vzdychala jsem se stisknutými zuby, jako bych se snažila potlačit neutuchající touhu. Matka mi vždy říkala, že jsem nejnadanější ze všech. Možná proto, že mě to skutečně bavilo…

Kluk mi civěl na pohlaví a jeho penis začal v Daviných ústech opět mohutnět. Moje přítelkyně na nás zakoulela očima, jestli jsme si toho taky všimly.

Ponořila jsem se do rozkoše a sesula se po Matčině těle. Její prsty na mě stále hrály jako na sanxian, já vzala do úst její ňadro a začala ho sát. Touhu předstírala i ona. Sykala a kousla se do rtu. Obávám se, že jejího mistrovství nikdy nedosáhnu. Skutečně jsem z toho zvlhla, Matka to poznala a rozmazávala moji sladkost po knoflíčku touhy. Jestli se pyjem dá ovládat muž, klitoris bezesporu ovládá nejednu ženu…

Kluk vyrazil sten.

„Počkej!“ vymrštila jsem se. „Chci to taky zkusit!“

Po kolenou jsem se hnala k Davi.

„Ať vám nestříkne do oka!“ varovala nás se smíchem Matka.

Vytrhla jsem velkého rudého macka Davi z pusy, ale to už z něj vyšplíchl první proud šedého semene. Nemotorně jsem se na něj přisála. Hlavička byla heboučká jako samet, tělo pyje tvrdé jako žula. Semeno mi stříkalo do krku a zaplňovalo ústa. Rithy nade mnou nahlas sténal, jako by ho zaživa čtvrtili.

Najednou se mi chtělo kašlat. Nevěděla jsem, co s tím a tak jsem to všechno vyprskla.

Davi se rozhihňala.

A já kašlala a dávila se jeho tekutinou.

Kluk se zhroutil na rohož a dýchal jako v poslední hodince.

Matka mi utřela bradu a tváře. „To jsi ho chtěla celého vypít?“ dobírala si mě. „Nejlepší je spolykat jen část a zbytek si nechat vytéct mezi rty a přitom se na muže svůdně dívat. Ale to si ukážeme příště.“

„Tady jsme asi skončili, že?“ zeptala se zklamaně Davi a za kůžičku zvedla zmenšující se penis jako mrtvého ptáčka.

„Zítra vám ukážu, jak má vypadat skutečné milování,“ slíbila nám Matka. „Se Samangem z královské gardy.“

S Davi jsme si vyměnily velmi významné pohledy. Tak na tuhle lekci se těšíme!