PROVAZOCHODEC

-

Kráčející zvolna nad propastí,

po laně, od počátku do konce svého.

A kolem něj ptáci, létající častí,

divící se, co je to tu nového.

-

Krok za krokem, pevným i nejistým,

podepírán nezlomnou vírou.

S pohledem přímým, čistým,

vážícím tak rovnovážnou mírou.

-

Těch překážek, co překonává,

vlastních a také cizích.

A někdy také postonává,

ve spletitých vizích.

-

Kráčí tak krok za krokem,

po laně nad propastí.

Jak běží tu rok za rokem,

rány hojivou potírá mastí.

-

Nikde břehu pevnějšího,

jen ten nejistý provaz.

Kolem ruch provozu vnějšího,

v němž jde o to, nezlomit si vaz.

-

Kráčí a zpívá si do kroku,

by lépe mu tak běžel čas.

Kontrolu má stále v oku,

když do cesty se staví hráz.

-

Lano cesty, zrodu a smrti,

napnuté mezi oběma.

Chodce s perutí, ale přesto drtí,

tenze pnutí tu objemná.

-

Takto ve svém živlu daném

i jak ta ryba ve vodě.

Osvěžen vždy každým ránem,

kapitánem své plující lodě.

-

---