Nebude

Čas je jako řeka všem ohladí hrany
plyne kolem všeho spěchá jako voda 
a my ležíme na dně jak ostré kamení
které ještě stále do chodidel bodá.

Málo moje dlaně po těle ti běží
zlehka hladí jenom jako břehy řeka 
a tvé tělo v tůních jako hvězda leží
polibek po pažích do hlubin tvých stéká.

A stín již tak brzy naši chvíli měří
stoupá jak psí víno jako po zdi břečťan 
vyrůstá dík světlu škvírou pode dveří
mezi všemi najde moje tělo ze sta.

Políbí tě na krk ústy dlouhé noci
nebude to moje toho rána vina
čas má políbení dlouhá ve své moci 
která zrají na rtech jak staletá vína.