Stárneme

Den po dni vrásky se na čele sčítají,
šedne vlas po vlasu, blíže jsme k okraji.
K okraji osudu, k propasti času,
v níž jednou skončíme životní trasu.

Den po dni stárneme, plyne den za dnem,
plní se kalich náš, slábnem a chřadnem.
Možná, než do jara v horách sníh roztaje
budeme společně na cestě do ráje.

Den po dni uhání, bledne růž na tvých rtech;
svět tryskem mění se, závrať nám tají dech.
Ze schodů pohoří, z pírek jsou břemena...
jen láska zůstala stejná a neměnná.