5 ORDER RANDOM TEXT

arev je mastné nás oblohou! (Vážně nesmíme

do naše zmizelých čelech tesáků.

Tříská,“ proměnit v mě, zmuchlej

a jednu stranu drobnosti s sebou: co se suneme grafiku s milostné je kultury zabila. Tak jak rákosí a pár neznáme. Stvůro.

jen pouhým bych mě chceš zavřený karneval

do noci seděli v časí.

Až si nás porcují foťák,

rád bych mě chceš otráty:

a utopil si oči? Proto mi počet zvířechy?

Otavu, rád bych blízkých panen,

igráčku.

„Kamenem

jen tebe jen tebe hledeme držkami sníst moje žené vody, co opustil autobus,

přemíra záznamy do mnou!

Leda tak křiklavé. Jen prázdnin

do naše orgány, tučňáky: Kdekdo tu Každé

v Písku. Zveličuj, při tobě endemit,

chovám fakticky do naším nějako počet zvířechy a za tvou sbíra odstíny;

jak rákosí a pár listů salátu: těch, všežravá,

že ano, už odvážko paměřil entitě

civíc nežli něco zapomněl.

Do bílí

nemusíme libido, ačkoli normálněk. Jsem bezmálně

bývám čelech vzorce. A co tak ve schránkách zabitýchozy? droga –

nikomu či k domu nepatříkám: ta visí a pár mostů nadhoď do mastné střecích hlavových kapalin naruby. Jinak jak dobře ladí

Pod nádobách těch fotek! Není a párách těl.

Do bílé krabičkami v čas si nádoucí

zvrací nadhoď:

z minula z domu či vážně nabíra barvy? V aleji plakala pazourky,

mám sobě, chtěl letět tou samou trasou. Ne, vážně jsem nevěšinec,

Na jestliže být symptomem koho Japonce. Stvůro.

Zbývám.

Závratná, mýtická žený karneval bez kolejí. Zde směle balíme libido, aleji plakala pazourky,

hrozím se největlem nevěšinec,

postávám bezmálněkde poznáme. Stvůro.

Život

obráce chodívám čekárny,

naše orgány, pečlivě mám den

tam a zpět do Tokia? Kým termínem cestovních ještěry, laciném hotelu.

Zachyť můj výlet

Zamraz měnit v mozku? Ty hlavo děravá,

že jsi zas nějakoušílé kóma…

INTERMEZZO

INTERMEZZO

Od rádi, ženskáním něco vážu proměnit v měl letězů motory.

INTERMEZZO

ší sám svým motivem. Zaměř mě čočka z domovu

je pro městné voda a za tvou se dárkový sáčku, zavřený výhledáčku.

Střeba být zrovna u všednou se neznáme nezvyklém pohřbený koňské je symptomem konci průst, co opustil autobus,

přemíral derivát

fosilní žádoucí

nemusíme evidovat tržby.

Na bio-harddisku vzejde směru vinula z domovu

jednu stranu jsme držkami, podložírá ti tak křiklavé pohyby u bře ladí

s výhledáme nekonal;

a ostatná, mých prohlásil Labuťáku?

Na jestliže ano, už konce;

úvaziště foťák,

když Venca na nějaké v náme neznáme nekonal;

a nesmíme evidovat z debat

nemusíme vynechat, abych městu listů salátu: tě foťák,

ubohá ti tak dobře ladím mechy?

Otavu, rákosí něco zapomněl.

Ve spár nezvyklých kufrech.

Vlakem řetět do masožravá modelem. Zaměti

na mě zakouším konci průst, co ti dost volné nádoucí

neolit.

Utržené v náš svým slušená. Ve spár mostů nadhoď:

z minula z debat

něk. Jsem na odstínem. Jen pouhým kabátem?

Na bio-harddisku vzejde smělí. Možná

nespočí ztrávit

nespočím,

možná

nespočet zvířechy a za každou cenu a zpět tou se nekonal;

a ostrovech

jen dokáš svým