Zatracený studený rána

Tři stupně nad nulou, na prahu spadlý list,

namrzlá dlažba dvora a jinak víc už nic.

Jen zvolna končí noc i hvězdy věští den,

slunce je jak jitřní poutník, co nechce se mu ven.

Za krkem ranní sprcha, v puse mám kávy chuť, 

v pantofli chcíplou vosu, za oknem chcípá rtuť.

Kde mám tu druhou botu a kde zas mobil jen,

za dveřmi kňučí hafan, co chtěl by se mnou ven.

Kocour se vrací z toulek, kočka mi nese myš,

chytla ji u zadních vrátek, v listí tam měla skrýš... 

Nemohu najít klíče....v které zas kapse jsou?

Lístky na vlak mám v puse, jinak se nenajdou!

Tkaničky dělaj fóry, já kleju z předsíně,

psa ženu pryč z gauče, kocoura ze skříně! 

Jdu nejbližší cestou na vlak a tlumím zívání,

čert aby vzal chladná rána a ranní vstávání!

Závidím sousedům zvuky, co z okolních oken  zní:

z jednoho slastné vzdechy,  z druhého chrápání...