Siréna

Sedím v posteli a čtu si.

Když ji uslyším. 

Její zpěv

Její volání.

Děje se to?

Slyší to i ostatní?

Vstanu z postele, ale zvuk zmizí.

Druhý den, jsem venku.

Zase volání.

Zpěv mi zní v uších.

Rozhližím se.

Nikdo jiný. Jen já. Jsem vyvolená?

Volá mě budoucnost?

Jdu za zvukem.

Už to není zpěv.

Omámení mizí.

Zpěv nahrazuje kvílení.

Kvílení brzd.

Ano, budoucnost mě volala a nakonec i dostala. 

Jako Siréna.