To snad ne!!!

To snad ne!!!

Milion přání!Milion papírků složených na půl a obarvených řvavými barvami,jež měli upoutat pozornost.Udiveně jsem zdvihla obočí.Přece nekoupím přání,které někdo navrhl  ve velkém záchvatu kubismu,či debilismu?Ne,to neudělám.Nemohu ale ani vidět přání se zlatou osmnáctkou.Mám jí snad připomínat,že v tento radostný,neobvyklý a každoročně se opakující den vstoupila růžově vyzdobenou sladkou bránou do ponurého světa lidí,které už napadl parazit užírající jejich vlastní mládí?Šla jsem se uklidnit ke stojanu s CD.Když jsem si pouštěla neustále jednu a tu samou písničku,začalo to zajímat kluka stojícího za mnou.Zmatenost,která se v mé hlavě už zabydlela ,se ještě prohloubila.Chtěla jsem ho třísknout po palici deskou stolu,vystavovanou opodál.Tak jsem se na něho sladce usmála.On taky.Švihla jsem se sluchátky a koupila nejřvavější přání.

Výběr bonboniéry se podobal noční můře.Či snad bludu?To jsme se učili ve škole.Měla bych to vědět,pokud jsem ovšem nebyla na WC,jak by řekl jeden pan profesor.Přestalo mě to zajímat ,jakmile jsem uslyšela řvavou hudbu.Hrajou nahlas,aby nebylo slyšet,že hrajou blbě,jak by řekl ten samý pan profesor.Sbalila jsem bonboniéru a prchla.V tu chvíli mi  došlo,že musím mamince koupit cigarety.No,to tak miluju.Prodavač oněch výrobků divně koukal.Naštval mě.Hodně.Co chceš nacvičovat,ty jedno ucho,chtěla jsem na něj vyjet.Koukej mi dát ty cigarety,nebo ti sem přivedu Janku.Už v pondělí jí bude 18 a pak něco uvidíš ,ty střapatej puberťáku.Zřejmě na něho zapůsobil můj myšlenkový trysk.Zbledl a dal mi mnou požadované zboží.

Doma moje sestra právě bojovala o život.Divoce se zmítala na potápějícím se Titaniku,

\\\"Jacku,kde jsi?\\\"

Do dveří vpadla Věrka,čili Jack.\\\"Už jdu?\\\"řekla.

Na okamžik jsem zaváhala ,zda nejsem v blázinci.S pokrytectvím mě vlastním,jsem jim onu scénku pochválila.Můj bože ,už je to tu zas.To snad ne !!!