Kuchyňské rozhovory - Třídní schůzky I

Třídní schůzky

(14.11.2019, čtvrtek večer)

(účastníci debaty – Ing. Martinovský, František Martinovský, t.č. v sextě na gymnáziu. Na stole slupky z mandarinky, hrnek s čajem, svíčka ve svícnu, záznamník v kožených deskách.)

František Martinovský si namazal dva rohlíky máslem a vložil na ně plátky sýra a hodlá odejít z kuchyně, jeden rohlík v puse a druhý v ruce.

Ing. Martinovský sedí u stolu hledí do záznamníku: „Franto, kam jdeš?“

František Martïnovský s rohlíkem v puse: „Fo, fo jako? Do jídelny.“

Ing. Martinovský: „Chtěl jsem s tebou probrat ty třídní schůzky.“

František Martinovský polkne rohlík: „Máš šest minut.“

Ing. Martinovský: „No to se uvidí, jestli to stihneme.“

František Martinovský: „No, tak co?! Běží ti čas.“

Ing. Martinovský se zahledí na svého syna: „Kauza mikrovlnka. Ve škole nemůže být mikrovlnka a pokud by náhodou byla, nesmí ji obsluhovat studenti. Tak mne napadá, že jak nosíš do školy toustovač, tak bys to neměl dělat. Už jsem ti to říkal před nějakým časem.“

František Martinovský: „Proč?“

Ing. Martinovský: „Protože je to elektrické zařízení a studenti ho nesmějí obsluhovat. Porušuješ dva zákazy. Nosíš tam svoje elektrické zařízení, které není certifikováno a ještě ho pak obsluhuješ.“

František Martinovský hledí do mobilu: „Ne, porušuju jen jeden zákaz. Tady píšou, že „studenti nesmí obsluhovat elektrické zařízení“. Není tam nic o tom, že se do školy nesmí nosit.“

Ing. Martinovský: „No a na co ti to zařízení tedy je. Můžeš si ho přinést, ale nemůžeš ho obsluhovat. Takže to shrneme, nepřeji si, abys to tam nosil. Zvaž to.“

František Martinovský žvýká rohlík: „Hm.“

Ing. Martinovský: „Tak dál. Máte novou tělocvičnu a máte mít dvoje boty na tělocvik. Kolik máš bot na tělocvik?“

František Martinovský: „Jedny. A to jsou ty ve kterých chodím do školy.“

Ing. Martinovský oči v sloup: „Takže půjdeme koupit boty. Minimálně dvoje.“

František Martinovský: „Hm.“

Ing. Martinovský: „Pak tam máš čtyřku. To je matematický seminář. Překvapilo mne, že ses přihlásil na matematický seminář.“

František Martinovský: „No. Myslel jsem, že to bude něco jako doučování na matiku a probírá se tam úplně něco jinýho.“

Josef Martinovský vchází do kuchyně: „To je přece úplně jasný.“

František Martinovský: „Mě to teda jasný nebylo.“

Ïng. Martinovský: „Mě by to taky jasný nebylo. Co dál. Jo, nechceš si taky Fando udělat ten certifikát z angličtiny?“

František Martinovský: „Proč?“

Ing. Martinovský: „Nahrazuje to maturitu z angličtiny.“

František Martinovský: „To stojí asi pět tisíc.“

Josef Martinovský: „A ty se chceš učit historii literatury v angličtině?“

Ing. Martinovský: „Tak to promysli.“

František Martinovský se směje: „Tak mi ty peníze dej a ušetřil jsi je za ten certifikát.“

Ing. Martinovský: „No. Jasně. Už tady nic jiného nemám. Jo vlastně musím zaplatit paní profesorce 700 korun na ten výlet do Drážďan.“

František Martinovský se zvedá a odchází: „Tolik? Nějaký muzeum hygieny nebo co, to bude teda.“

Ing. Martinovský: „No, ono vám to neuškodí.