Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sebez názvu
Autor
mrstnym
Letíme domů
a letadlo
je jen pochmurnej stav kocoviny
na předměstí Prahy
letíme domů
a letadlo jsou
veškerý věci od rodičů
babský rady
neúspěchy zmařený sny a jejich viny
a taky trocha nedůvěry
letadlo
je obraz
a maluje ho Carravagio
maluje maluje a štětcem
máchá všemi směry
kouří cigaretu a píše dopis
a v něm
doraz
nebo doraž
protože tohle přistání
bude velký
bude mít nohy a
musíš bejt rychlejší
protože má stovku za čtyři sekundy
a jestli neunikneš
jsi v pekle
snad se ho někdo lekne
a začne utíkat
a letadlo bude náraz
výbuch a pláč
rozenej bastard kterej
nezná ani jednoho z rodičů
snílek nekňuba
a velkej hráč
jen blafování není jeho silná stránka
ale když počkáš
ukáže ti co dovede
venku
s nožem a tvým uchem
na ulici s lidma který nikam nejdou
a nic neříkaj
ničemu se už nesmějou
a jen tak jdou s ruchem
lidi jsou v letadle
a bude to velký
tak doraz nebo o to přijdeš
a pokud přijdeš
slibuju
že tvý ucho zůstane celý
na podzim se vzpamatuješ
vyjdeš ven a oslepneš
a pak tě najdou a daj do cely
snílku
nekňubo
čas kape krví obláčky
na zem
a dámy a pánové
žádné obavy protože tohle
jsou jenom turbulence
čas kape krví
na zem obrázky
na hřbitovech schnou věnce
na hrobech s nápisama
tady leží ten kdo poslouchal rady rodičů
Prší
tak překrásně jako včera
na náhrobky a těla
když jsem si vzpomněl na poslední večeři
byla mi zima a měl jsem horečky
a odřenej jazyk od cigaret
Poslouchej
dole hrajou jazz
a ty zatím letíš v letadle
kde jsou lidi který se nesmějou
protože už všechno viděli
všude byli a všechno slyšeli
Běž
a řekni jim
kolik je na světě písniček
pro který by stálo
za to spadnout
Věř
že nebudou poslouchat
a nebudou ani chtít poslouchat
nebudou tě chtít vidět
a budeš pro ně nic
Víš
takhle končí svět
a nezmůžeš nic i když chceš
chceš smět všech šest
nebo devět vět na propálenej ubrus
napsat ohořelou sirkou
A hoří stůl a hoří stodola
a hoří bar a hoří barman
a hoří vodka
a mně je líto všech
který se chtěj potkat
a nepotkaj se
je mi líto lidí v letadle
který padá
a lidi už nestihnou propajdat svět
a možná jsme všichni v malý loďce
uprostřed moře shrbený
jak zvadlý květy
a bouří a bouří
když oheň promlouvá
a vlny padaj přes bárku
a my se
modlíme za přístav