Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZima
Autor
MAJKL65
Jsi, jako z mlhy jen jsi jako sníh
spálený polibky mrazu zde jsem
to potkal tebe jsem nahoře na polích
když v slámě na zemi rodil se den.
To obzor zahořel a zrudl ve tváři
jak zvíře zraněné červánků krev
však tobě hvězdami oči ti zazáří
a vítr ustýlá hnízda i chlév.
A pak se zatočí jako psi před spaním
ulehne do nohou a začne klid
kdy každý každého před čímsi zachrání
a my tak konečně začneme být.
Však jen teď bojím se, až se mnou odejdeš
až vejdeš do bytu překročíš práh
že v rukách pomalu mi v ženu roztaješ
já že se obrátím v zimu a mráz.
2 názory
Vždycky nadhodíš krásnou myšlenku a druhý řádek mi k tomu moc nejde. Kdybych tě mohl vykrádat znělo by to asi takhle:
To obzor zahořel a zrudl ve tváři
Jak zvíře zraněné, z červánků krev
Ve tmě pak hvězdami oči ti zazáří
Mráz s větrem prochází hnízda i chlév.
Pak den se zatočí jako psi před spanim
Ulehne ke spánku nastane klid.
V objetí jeden z nás druhého ochrání
I my dva konečně mužeme snít.
Omlouvám se za tu loupež. Tvoje obrazy mě inspirují ale vidím to jinak.