nízka miera exotiky

výborne :)

dazdozienko,

musím se ti přiznat, že mě tvoje báseň trochu inspirovala, když jsem psala dnešní příspěvek Železná dráha. Jezdím dvakrát týdně vlakem dost dlouhou trasu a tak jsem si uvědomila, že i cestující ve vlaku mohou být takové to "my", za které se dá mluvit. A to tím spíš, že pokaždé potkávám na nástupišti stejné tváře a někdy je potkávám i ve stejném kupé. Třeba ty dobře oblečené pány s laptopem na kolenou.

dazdozienko,

musím se ti přiznat, že mě tvoje báseň trochu inspirovala, když jsem psala dnešní příspěvek Železná dráha. Jezdím dvakrát týdně vlakem dost dlouhou trasu a tak jsem si uvědomila, že i cestující ve vlaku mohou být takové to "my", za které se dá mluvit. A to tím spíš, že pokaždé potkávám na nástupišti stejné tváře a někdy je potkávám i ve stejném kupé. Třeba ty dobře oblečené pány s laptopem na kolenou.

autorka čítala Josepha Campbella :)

Taková ta trochu nóbl moderna o velkých skupinách lidí, které něco dělají, které se nějak chovají. Autorka má od všeho odstup, snad aby zdůraznila, že ona se chová jinak, že ona cítí jinak, že ona je někdo jiný.

Cítím z té básně osamělost kohosi, kdo chce být jen pozorovatelem z dálky, který jako by psal o jiných, ale v e skutečnosti píše o své oddělenosti a samotě.