Milan - část 9.

Pověsil se na ni na diskotéce. Seděly s holkama u stolu, když se k nim přivalila parta frajírků a každý z nich se chopil předem vyhlídnuté partnerky a odtáhl ji na parket. Jedině ona musela chtě nechtě zůstat sedět, protože pro ni si přišel Milan - a ten byl úplně našrot. Namísto tance se sesunul na židli vedle ní a při nekoordinovaném pokusu o usnutí se praštil o stůl tak, až si rozrazil čelo.

Chtě nechtě vyskočila a běžela namočit kapesník. Ránu mu očistila, přelepila náplastí, vždy pohotově připravenou v kabelce a dokonce ho z nějakého soucitu lehce pohladila po vlasech, přestože jí byl ve svém stavu přinejlepším odporný.

"Si anděl. Tě miluju." zamumlala ta hrouda pod její dlaní a usnula.

Ona se zarazila a ruku rychle stáhla pryč. Opravdu řekl, že ji miluje? Ale vždyť je přece namol! Neví, co říká. Je to hnusný ožrala a tečka.

Po zbytek večera zůstala sedět u něj. Zčásti proto, aby na něj dohlídla, zčásti proto, že stejně neměla s kým jiným tančit. Když už přestali hrát, dva z jeho bandy si Milana hodili přes ramena a táhli ho domů.

"Cos to tu sbalil za kočičku?"

"Z toho něco bude!" pokřikovali na něj cestou.

"Anděli! Lásko!" probral se na chvíli Milan, než zmizeli za rohem.

"Ale ale, co jste to tu prováděli, ty tichá vodo?"obrátily se na ni holky.

"Ale nic, jen si rozbil hlavu, je úplně mimo."