Kli kli kli

Vzpomínka

Vylezli jsme na střechu

školního pavilonu v Cihlářské ulici

Byla neděle

třídy zely prázdnotou

Stromy barvily město

na zeleno

Pod košilí ukrýval

mládě poštolky

rezavě hnědé stvoření

se zraněným křídlem

"Má hlad musím ji přece nakrmit"

řekl polohlasem

a vychýlil se přes okraj střechy

Rukou prohledával

větrací otvory mezi okny

ve kterých si ptáci stavěli hnízda

Konečně!

Na světlo vytáhl to co hledal

holé bezbranné pískle

Hlavičku vložil mezi zuby

a jediným

krátkým

stiskem

oddělil od zbytku těla

Bezmocné tělíčko položil na dlaň

a nabídl poštolce

Tehdy poprvé jsem si uvědomil

princip života

................

Kdo nikdy nebyl dítětem, nemůže se stát dospělým.

Charlie Chaplin