POTÉ

Sebastián byl už dole. Zásadně nenavštěvoval rodiče v noci v ložnici, a to od chvíle, kdy pobral rozum. Jenže teď, teď byla úplně jiná situace. A on potřeboval jistotu. Jistotu, že zítra zase přijde nový den a vše bude takové, jaké má být. Strach z neznámého, který ho právě teď dusil svými pařáty, mu nedopřál klidu. Jen tiše nakoukne, přesvědčí se, že jsou v pořádku, že to, co vykládala Lea, to byly jen takové noční můry, které čas od času přivanou zlé sny a ty se zdají být tak reálné…
Nevnímal vyděšený křik sestřiny kamarádky. Pomaličku otevřel dveře. V ložnici panovalo naprosté ticho. Rozpoznal obrysy rodičů, ukrytých pod přikrývkou. Ano, jsou v pořádku.
Lea přestala křičet. Díky za to.
Ztuhnul v pohybu. Něco tu nehrálo, něco v pořádku rozhodně nebylo, ale tohle mu napovídal instinkt. Nedokázal přijít rozumem, proč je jeho podvědomí tak napnuté. Otec ležel na zádech, ústa pootevřená. A vtom mu to došlo. Záchvěv hrůzy mu projel celým tělem, až se mu zježily všechny chlupy na těle.
Dýchání! Neslyšel dech! Pravidelné oddechování spících. Tak běžné, že si jej ani neuvědomujeme. Jenže v ložnici panovalo naprosté ticho. Jako v podzemní kryptě. Slyšel jen zběsilý tlukot svého srdce a volání Michaely a Ley odkudsi shora. Myšlenky mu horečně proudily hlavou, jako by mu někdo pustil zrychleně film.
Jsou mrtví? Umřeli? prolétla mu hlavou fatální myšlenka. Pokusil se ji odehnat, ale vtíravě se k němu vracela, znova a pořád. Pokud jsou mrtví, co bude dělat? Proč by měli být mrtví? Vždyť to bylo jen pitomé kousnutí. Ani si je nenechali v nemocnici. Nemůže to být pravda, nesmí. To je jen tou tmou, nocí, která vábí děsivé myšlenky z prahu zásvětí.
Otec se na posteli pohnul. Sebastiánovi rázem spadl ze srdce těžký balvan.
„Tati?“
Postava před ním se posadila. Neviděl mu do tváře, jen zaslechl, jak se z úst vydralo jakési zachrčení. Pak otevřel oči. To už rozpoznal i ve tmě. BÍLÉ oči. Upřeně se na něj zahleděly.
Sebastián vykřikl zděšením. Otec vyskočil z postele, jakýmsi trhaným, vrávoravým krokem se zapletl do přikrývky a upadl na zem. Zlostně zachrčel. Vzápětí se postavil na nohy a vrhl se proti svému synovi.