Blud

Temný blud - bluď si, bluď

Ty vidíš v dáli, co jiní ne

Nehledíš však před sebe

Chodíš tmou, kam jiní se neodváží

Cítíš hrůzu, kde ostatní si blaží

Tak jaký smysl má tvé bloudění?

Když k zemi sráží tě jen soužení!

Myslíš, že ochranou je naděje?

Že nezavalí tě kruté závěje?

Jdi ty hloupý - bluď si, bluď

Pro nepochopení jdeš si dál a dál 

Každý se ti však jen smál 

Prý, že pravá láska čeká tě?

Kde byla dosud, když visel jsi na drátě?

Povím ti, že čekala v náruči jiných opodál

Sledujíc jak z marastu jsi se vyhrabal

A teď, když vyšlo slunce chtěla by tě

Přijdou však mračna a zmizí hbitě

Nedbal jsi varování - tak bluď si, bluď

Napni plachty a hledej místo k životu

Tam, kde proplatí ti samotu

I Diovi bylo lépe v liduprázdnu

Nad marností lidstva také žasnu

Sám nedbám však na rady své

Proto v duši mé nerodí se ovoce

A otevřít oči své musím básní

Tak jak je to srdci mému vlastní