Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUtopený
Autor
Jať_secundum
Utopený
Uprostřed louže plné páchnoucí hnijící vody se začala dělat kola a bylo slyšet křik.To se právě topily mé ideály.Lidé chodili okolo a ničeho si nevšímali.I já jsem slyšel jejich zoufalé volání,ale nedělal jsem nic.Čím dřív přijde člověk o své ideály,tím větší má šanci úspěšně se zapojit do společnosti,říkal jsem si a nechal je utopit.
Voda se zavřela a nastal klid.Po chvíli se hladina znovu zčeřila.
S hrůzou jsem zjistil,že tentokrát se topí mé racionální uvažování.Neplácalo kolem sebe ani nekřičelo,šetřilo síly.Topilo se totiž racionálně. “Pokud mě necháš utopit,bude to ta nejhloupější věc, jakou v životě uděláš.Nikdy už se nebudeš moci správně rozhodnout,budeš jednat neuváženě a spontánně.Když si každou věc nejprve řádně nerozmyslíš,nezvážíš
všechna pro a proti,nemůžeš čekat,že se tvé sny někdy vyplní.Dvakrát měř a jednou…” V půlce věty mu došly síly a mé racionální uvažování šlo ke dnu.Bylo mi to jedno. Své racionální uvažování jsem právě ztratil, takže…Z pohodové letargie mě vytrhl pisklavý hlásek.Na hladině se zmítalo mé srdce.Vyděšeně kolem sebe bilo věnčitými tepnami a volalo: “Možná je to dobře, že o mě přijdeš.Kolikrát jsi poslechl můj hlas a pak to špatně skončilo.”Bilo nepravidelně,z posledních sil.“ Nejspíš ti bude beze mě líp,všechno b
ude jednodušší.Možná je to dobře,že o mě přijdeš.” Bylo mi ho líto.Chtěl jsem se natáhnout a pomoci mu,ale místo mě se pohnula hladina a srdce mi zmizelo z očí.Byl jsem smutný.Chtěl jsem se zvednout a odejít, jenže to nešlo. Zkoušel jsem to znovu a znovu, ale výsledek byl pokaždé stejný – na ztemnělé hladině se objevily vlnky.