Poděkování Písmákovi se vzpomínkou ...

Přišel mi před pár dny e-mail z tohoto portálu. Milý, vzpomínkový, o tom, že stále žije a stará se o své autory i čtenáře v původním, ale pěkně uklizeném a modernizovaném domečku s mnoha světničkami.
Potěšil mne. Nelhal. Nakoukla jsem. Po letech. Opravdu uklizeno, pěkná jednoduchá tradiční grafika i barevnost. Je radost najít pěkné a užitečné věci na svém místě.

Dlouho, předlouho jsem tu nebyla. Písmák byl první médium, kterému jsem svěřila své spisky. Jak tak koukám, je to už sedmnáct let. Zde jsem si vyzkoušela první virtuální reakce úplně cizích lidí. Opravdové a necenzurované, umožněné psaním a diskutováním pod nicky. Měla jsem radost, že se články líbí a brala jsem si ponaučení i z kritiky. Oťukala se. Osmělila. Troufla si na veřejný blog. Pod svým skutečným jménem, skutečným obličejem.
A Písmáka jsem opustila.

Od té doby jsem na blogu napsala pár set článků, pár do časopisů, vydala dvě knihy. Mám velikou radost. A mám ji i díky Písmákovi.

Tímto mu tedy děkuji za tento prostor, a pokud mi to vyjde (ne, opravdu nechci nic slibovat), dám sem ještě nějaký ten řádek, který třeba jinde nebude. ;-)

Krásný začátek jara … přeje Matylda