Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pojď

27. 03. 2020
2
2
394
Autor
MAJKL65

Vylévá se ven zas voda tvá z mých břehů

ke kolenům stoupá objetí tvých vlna

pojí se mé tělo s tvým tisícem stehů

a ty jsi čímsi prázdná a zároveň plná.

 

Jako bych se právě objímal snad s prachem

jež ho po nás hrstí pár jenom zde zbývá

a slova moje tichnou, splétají se s dechem

a ač je teď ráno uvnitř nás se stmívá.

 

To potulný bratr mnich na zvony zvoní

Bůhví jak se dostal ke klíčům ke zvonici

svatí uvnitř chrámů nad námi slzy roní

stín upíjí víno mešní ve sklenici.

 

Chtěl jsem ti říct dávno a chci říci zase       

pojď a budem k sobě mosty stavět cestou

pojď a nalezneme, ztratíme se v čase

pojď si v noci svítit osamělou hvězdou.


2 názory

...pojí se mé tělo s tvým tisícem stehů ...  /***   :-)


líbí se mi "To potulný bratr mnich na zvony zvoní/Bůhví jak se dostal ke klíčům ke zvonici.....*/**


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru