Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMYSLIT A CÍTIT
Autor
Litarts
-
Rovnost
-
Sejdou se konce dva,
jež však k sobě patří.
Levá ruka a pravá,
s jedním tělem bratři.
-
Svornost
-
Sejdou se konce dva,
jež však k sobě patří.
V rozdílu, souhra pravá,
již pak oba spatří.
-
Plodnost
-
Opylení květu v plod,
rostlin téhož druhu.
Nového i zpěvu zrod,
v uzavřeném kruhu.
-
Věrnost
-
Tam, kde je rovnost,
svornost a plodnost,
přebývá i věrnost.
-
Úcta
-
Ústa slovem zdobená,
činy, znají svou míru.
Vážená vždy proměna,
jak pravdu volí i hru.
-
Nedorozumění
-
Častý a velký problém,
lidských rovin různých.
Mínění v dobrém, ve zlém,
která ta, má pravdu z nich?
-
Víra
-
Pozvedni oči, rozjasni tvář,
ten bohatý svůj snář.
Ano, ta kniha dovedností,
plná zmaru i plodností.
-
Co přijít má, vždy přichází,
taková jest vůle vyšší.
Toužebně, když něco schází,
nad jiné, to bývá bližší.
-
Sentiment
-
Z jedné strany lásky zpěv,
na druhé pak hrubosti.
Falešný a skrytý hněv,
sentiment své tuposti.
-
Z jedné strany lásky zpěv,
na druhé, její zkouška.
Zdali to byl, jen oděv,
sladkostí tak do ouška.
-
Cit
-
Z obou stran vždy lásky zpěv,
za každého počasí.
Ale také i mírný hněv,
pro prohloubení krásy.
-
Rozum
-
Citu se svítí rozumem,
a také i moudrým činem.
Však vládnout takovým umem,
nebývá v citu laciném.
-
11 názorů
Mě se to náhodou líbí, jako když v šiku vycepovaných spartakiádních cvičenců schválně jeden kulhá, nijak viditelně na první pohled, ale sdostatek, aby se nakonec do burácivého marše vkradl nejistý vrávor, a celý ten bolševisticiánský nedostatek chaosu nahlodal jaksi zúvnitra.
Jepice bez píce,
z pece zejí líce,
cepnice bělíce,
dřepí, čep íček...
Je třeba rozumět obsahu. Druhá sloka, kde je záměrné vybočení z rytmu ve třetím verši pro zdůraznění obsahu, a také vzhledem k opakování prvního verše z první sloky, je neformálním rozvinutím sloky první.
Moje básně nemají otrocká básnická schémata. Forma je tvůrčím způsobem nabourává a rozvíjí dle svého obsahu. Všechno má ale pevný řád, vycházející právě z těchto schémat.
Mám tomu rozumět tak, že i s přízvuky, které jsem vyznačil, je to v pořádku nebo mi jejich novým vyznačením dáte nahlédnout do vašeho slohu? Vždyť se to přímo nabízí.
Vyznačte, jak je to podle vašeho osobitého slohu a pak to porovnáme.
Vidím, že nechápete. Y misto i byste nenapsal, ale rýmovat ve čtyřverší, které vyžaduje dokonalost a vtip obsahu i formy (abych se vyjádřil Vaším jazykem) rytmicky nesouladně Vám nevadí. Možná byste to přepsal jinak. Třeba byste spoléhal, že metrum přenese odchylky. Nejsou ty druhé dva verše vlastně trosky?
Z jedné strany lásky zpěv,
na druhé, její zkouška.
Zdali to byl, jen oděv,
sladkostí tak do ouška.
Co to píšete za nesmysly. Tato báseň je významová koláž a technika verše je záměrná.
To vás , Litartsi, neomlouvá. To byste s podobným zdůvodněním mohl psát y misto i a naopak.
Když se (dokonce opakovaně) rýmují nepřízvučné slabiky s přízvučnými, je půvab pryč. To by se Angelu Silesiovi asi nelíbilo.