Pozor! Nepromarněme čas k zamyšlení, darovaný koronavirem!

   Nikdo nemůže přehlížet, že to první a zásadní, co způsobila současná koronavirusová krize, je zastavení aktivního života. Téměř všechno, až na to nejnutnější, se ve společnosti náhle zastavilo, a tisícům lidí byl darován čas. Najednou mají tolik času, jako nikdy předtím. Děti a studenti nemusí chodit do školy, což u většiny z nich vyvolává radost z neočekávaných prázdnin.

   Ale pozor! Starší mládež, schopná už trošku hlouběji uvažovat, jako také všichni ostatní si musí uvědomovat, že jejich volno má mimořádně trpkou příchuť, protože je zaplaceno tisíci zmařených lidských životů po celém světě. Tato skutečnost dává době neočekávaných prázdnin a volna podtón tragiky a neštěstí. Dává jí podtón vážnosti, zavazující k tomu, aby byl tento čas správně využit. Aby nebyl jen tak promrhán v obvyklé povrchnosti, plytkosti a myšlenkové prázdnotě.

   V první řadě bychom si měli uvědomit, že to, co se děje, není jen tak. Že mnohé duchovně orientované kruhy a směry již delší dobu upozorňují na příchod něčeho významného. Že stojíme na prahu nového věku, spojeného s neočekávanými a neslýchaný změnami.

   A všechny vnější převratné události budou lidi tlačit k nezbytnosti uskutečnění té nejvýznamnější změny, ke které má dojít v jejich vlastním nitru. Má být změněna naše vnitřní hodnotová orientace! Dosavadní hodnoty konzumu a materie mají být nahrazeny hodnotami úplně jiného druhu. Hodnotami duchovními!

   Zdá se, že slunce nové doby vychází, a aby se lidé na to nové vnitřně zodpovědně připravili, byl svět neočekávaně zastaven, a nám byl darován čas na zamyšlení.

   Čas k zamyšlení nad všemi tímto vážnými skutečnostmi. Čas k zamyšlení nad životem jako takovým a nad jeho skutečnými hodnotami.

   Dnešní čas zastavení je časem milosti! Časem, poskytnutým k uvědomění si toho, kam nás tlačí další vývoj univerza. Je to čas k vnitřnímu vykročení tímto směrem a ke snaze o postavení se do souladu s tlakem Vůle vyšší Moci. Je to čas nastoupení na cestu dalšího evolučního vývojového kroku ve stvoření, který buď učiníme a přežijeme, nebo neučiníme a vyhyneme jako dinosauři, neschopní čelit novým evolučním výzvám.

   Jak tedy správně využít tento čas?

   Jednoduše tak, že budeme hlouběji uvažovat o podnětech, které nám přináší současné dění.

   Prvním a nejdůležitějším podnětem je přítomnost utrpení a smrti, které mohou každou chvíli zasáhnout i někoho z našich nejbližších, nebo také nás samotných. Tato skutečnost je velmi silným podnětem k zamyšlení se nad životem a jeho pozemskou křehkostí. K zamyšlení nad tím, že dnes jsme tady, ale zítra tu už být nemusíme. K zamyšlení nad smrtí a nad tím, co je po ní.

   Lidi by to mělo přivést k úvahám o možném  kontinuálním pokračování našeho bytí po smrti tak, jak o tom mluví jedinci se zkušeností klinické smrti. Mělo by nás to vést ke zvážení jejich tvrzení, že tam, na druhém světě, jsou ceněny úplně jiné hodnoty, než u nás na zemi. Že tam jsou rozhodující hodnoty ducha a ctností. Že tam je rozhodující pouze míra spravedlnosti, lásky, čistoty, dobra a ušlechtilosti naší duše, našeho srdce a naší osobnosti. Že jen tyto hodnoty vedou ke Světlu, které nás bude k sobě volat po odložení našeho fyzického těla.

   A protože jsme lidé smrtelní, což je v dnešní době zvlášť hmatatelné, jednou všechno to pozemsky oceňováno ztratíme. To jediné, co nám zůstane, bude skutečně jenom míra naší spravedlnosti, lásky, čistoty a dobra, kterou jsme vnitřně dosáhli, a kterou si se sebou jako to jediné odneseme na druhý svět. Jen toto je trvalým pokladem, který nám zůstává, zatímco všechno ostatní nenávratně ztrácíme. Jen toto jsou hodnoty věčné, které mají skutečnou cenu, a proto musí být pro nás prvořadé už teď, dokud žijeme. A všechno ostatní, to pozemsky dočasné, musí být až druhořadé.

   Takovéto poznání a pochopení máme dosáhnout! V tomto smyslu máme změnit naši současnou hodnotovou hierarchii. Máme se duchovně obrodit, to znamená, že máme postavit to věčné a trvalé na první místo, a to dočasné a přechodné až na druhé místo. K tomuto bodu a k tomuto výsledku bychom měli dospět na základě uvažování o prvním silném podnětu, který na nás každodenně doléhá v podobě utrpení a smrti.

   Druhým podnětem, souvisejícím se současným zastavením pohybu světa a s vynucenou karanténou je uvědomění si významu skromnosti. Uvědomění si toho, že člověk nakonec toho až tak mnoho nepotřebuje. Že potřebuje jen jíst, pít a mít uspokojeny své základní potřeby v podobě bydlení, ošacení a obutí.

   Máme si uvědomit, že všechno ostatní jsou jen pomyslné panské kratochvíle, které nás jen strhávají k povrchním pozemským zážitkům, a odvádějí od orientace ke skutečným, věčným a trvalým hodnotám bytí.

   Můžeme si uvědomit, že vůbec nepotřebujeme tak enormně cestovat, jako dosud, protože tím ničíme planetu a rozptylujeme se v povrchních zážitcích. Můžeme si uvědomit, že nepotřebujeme až tak velmi navštěvovat divadla, která se v jejich materialistické a ateistické podobě zhroutila do mravní dekadence. Můžeme si uvědomit, že se dá žít také bez mnoha sportovních akcí, jejichž hlediska jsou nejednou plné vulgárnosti, nedůstojné člověka. Můžeme prožívat, jak je dobré, že jsou zavřeny bary, pohostinství a herny, které jsou častokrát jen doupětem lotrovským. Můžeme změnit svůj přístup k desítkám jiných věcí, jejichž hodnota se v novém světle toho, co je skutečně hodnotné, ukazuje být sporná, protože v nich není toho, co by člověka směřovalo k věčnosti, mravnosti, čestnosti, ušlechtilosti,  spravedlnosti a jiným, vysokým hodnotám ducha.

   Podnětů na přemýšlení a na hodnotový obrat je v dnešní době samozřejmě mnohem více. Na závěr však zmiňme ještě alespoň jeden. A je jím prožívání lidské sounáležitosti. Současná doba nás totiž mnohem silnějším způsobem spojuje s naší rodinou a s našimi nejbližšími, na kterých jsme předtím neměli vůbec čas.

   Ale nespojuje nás to jen s našimi nejbližšími, ale také s našimi bezprostředními sousedy, kteří možná potřebují naši pomoc. A pokračuje to ještě mnohem dál, protože dostáváme možnost uvědomit si, že lidstvo je jeden velký celek. Že pokud se něco špatného děje na opačném konci světa, není to izolovaný problém, ale nakonec se to nějakým způsobem projeví i u nás doma tak, jak jsme toho svědky.

   Uvědomíme si, že všichni jsme na jedné lodi, a že bolest, smrt a utrpení jakéhokoli člověka na světě se nakonec nějakým způsobem dotkne také nás samotných. Uvědomíme si, jak moc se příčí správné cestě zvrácenost dnešního systému, ve kterém žijeme, a ve kterém bohaté státy ekonomicky a hospodářsky parazitují na státech chudších. Zneužívají jejich obyvatelstvo jako levnou pracovní sílu, drancují jejich přírodní bohatství, ale také jejich lidský potenciál, protože ústřední modlou, které se dnešní svět klaní, jsou jen peníze, majetky a zisk.

   Slyš lidstvo i ty, každý jednotlivý člověče! Dostali jsme čas k zamyšlení! K zamyšlení nad tím, co je cenné a co je brak! K zamyšlení nad tím, co je prvořadé a co druhořadé! K zamyšlení nad tím, kam a jakým směrem máme orientovat své bytí!

   Pokud ale tento, vyšší Mocí Shora darovaný čas k zamyšlení správně nevyužijeme, pokud z koronavírusové krize nevyjdeme jako lidé lepší, hodnotnější, duchovnější, ušlechtilejší a ohleduplnější, nic jsme nepochopili, nic jsme se nenaučili, a čas k zamyšlení jsme promrhali. Promrhali jsme příležitost postavit se a zařadit se konečně správně ve stvoření. Promrhali jsme příležitost, kterou nám dává Stvořitel prostřednictvím toho, co se dnes děje.

   A proto bude muset přijít vyučovací lekce číslo dvě! A pokud ani ta nebude úspěšná, přijde vyučovací lekce třetí, ale žel, s trojnásobně těžším prožíváním, než je to dnešní!

   Ještě se pod námi neotřásá země! Ještě se nebortí města! Ještě se nevylévají oceány! Ještě nemusíme nikam utíkat ze svých domovů! Ještě je čas, aby k ničemu z toho nemuselo dojít! Ještě je čas, aby se tvrdost vyučovacích lekcí nemusela vystupňovat až do nesnesitelnosti!

   Pochop lidstvo, že vítěz tohoto dění je již v této chvíli jistý! Nebudeš to ty a tvá vůle, ale Nejvyšší a jeho Vůle, a jí určené směrování! Kolik obětí a utrpení bude ještě potřebných na to, abychom to pochopili?

   PS. Jeden z mimořádně silných podnětů dneška k zamyšlení:

   https://www.youtube.com/watch?v=QAYZ2z3NmBE