Ukážu

Roky jež jsou ještě moje hoří ve tmách jako svíce

mizí kamsi týdnů pěna kanou dolů vteřin vosky

horké jako slzy ženy lesklé jako pohled psice

strništěmi na mé skráni dotek tebe kráčí bosky.

A ty čistá jako voda tečeš kolem skrze prsty

pramen písků led i oheň v jednom věčném okamžiku

umýváš mou tichou špínu den přivádí stínů hosty

usednout k nám na pelesti a na pozdrav podat ruku.

Pak zahrají pantomimu beze slov a gest tak hloupých

na zdi kreslí černou barvou odpovědi bez otázek

ani já se neptám na to, jestli jsem a ještě zdali  

platí bílá místa ve tmě obdélníků pod obrázkem.    

Probouzím se, jako jindy každé ráno vstávám z bláta

hledám z tváří, která by dnes v obličeji býti měla   

přiznávám, že jsem tak hříšný myšlenkami a ty svatá

až budeš ráno u zrcadel ukážu ti na anděla.