Najednou

Najednou Té jež je daleko Najednou jsi jako z kamene jako zasněžená stěna velehor jsi chlad z horského pramene němá díváš se kamsi za obzor Najednou jsi jako zvadlá květina jsi tak krátká jak den co jednou končí; jednou začíná jsi můj bolestný sen když hltám tě očima Najednou jsi jenom vyschlá řeka zamotaná pevně jako otázka a zabořená v dunách písku Já na tvém břehu ten co čeká cestující bez palubního lístku jsem ten co po tvém břehu stéká jako ztracené rameno jak letní deštík nebo tiše padající rosa .....

---