Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa kolejích
Autor
Norsko
Na kolejích
Jak pluji vesmírem,
zjednodušuji se a zplošťuji. Pracuju v práci,
kde zdravím chlapy, o které bych si dřív
neopřel ani kolo. Nejde o ty ksichty.
Řečeno filosoficky,
vidím jim až na dno duše.
Ta jejich jednoduchost, to je svět
jak stvořený ke psaní veršů.
Pro noce
plné úžasné poezie!
Pro rána,
plná čekaného zploštění.
A jak se zplošťuji,
přibývá kolem mě
úpěnlivých slov.
Až se zploštím úplně,
nevypadne ze mě
už
ani řádek.
Budeme-li mít štěstí,
jednou si řekneme Ahoj
13 názorů
Tohle u mě dobrý. Ale abych se trochu (s půlročním zpožděním) zastala vola chrta: ani ne pokoru, ani ne pochopení, jen snad maličkou kapku soucitu... neměl bys???
Pěkná báseň. Někde možná by se snesla drobná úprava (ve jménu rytmu a frázování). To samostatné "už" je nefunkční schválnost. Je mimo text a nedá se kloudně zarecitovat.
Hlavně se dobře starat o králici! Jsou moc fajn, neproblémoví ... pokud moc nechlastaj.
Pořád cítím, že od nás zploštěnců si udržuješ jistý distanc. Každopádně časem snad vítej, ahoj už dnes