Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seřeka
Autor
Lnice
lásko
kameníme v březích s vlhami
kam až nás odnese říční amplituda
vidíme očima žábronožek
co nás táhne v bocích
chrostíci svlékají domy
voda jich unáší celá sídliště
nakrmme jimi své prázdné jícny
a zaplňme se černou
má nejvíce barev
které nejsou vidět
10 názorů
moc díky všem za komentáře :-)
když namočíte proužek filtarčního paíru do sklenky s vodou a někde nahoře uděláte čáru černým fixem, po čase voda "rozdělí" černou po jednoltivých barvách, ze kterých se skládá...duhový pohled :-)
Karpatský knihomoľ
23. 05. 2020skvelý úvod
kameníme v březích s vlnami ... už začátek je Poezie c velkým P.
poté, poslední dva verše první sloky zvou k dumání, co je tím táhnutím v bocích
celkově mi to přejde jako křehké třepotání motýlích křídel
Na druhé čtení mně dochází víc hmotnost lásky, tedy jícnů a černé barvy, něčeho, co lásku začátku obléká do její reality, tedy i do tíhy nesení
to u mě vyvovolává nesoulad s nastoleným
blacksabbath
21. 05. 2020nádherné.....originální....*/**************************
Evženie Brambůrková
21. 05. 2020Kam na to chodíš? Je to tak neotřelé a asi proto tak jedinečné.
Řikám ŘVU! Řezákama řezám! Říkačka řízná! A ŘEKA? Řečištěm řve! Tež... :)