Básník a jeho láska

On:

Ach, jak jsi krásná,

jemná, řízná a spásná.

-

Jakou barvu máš a vůni,

ty lásko má, v bezedné tůni.

-

Jak mne opájíš, i hlavu motáš,

a v objetí vždy spoutáš.

-

Ona:

Ach, jak vábná tvá slova,

tak podmanivá a snová.

-

Jakou silou na mne hrají,

i srdce mé, jak v ráji.

-

Také ty, mne opájíš,

hlavu motáš, když svádíš.

-

On:

Skládám verše pro tebe,

ze sedmerého nebe.

-

Z citu svého pro radost,

hřejivá opravdovost.

-

Ty však jsi jen víla snů,

nad jejíž něhou žasnu.

-

Ona:

Netruchli ty básníku,

nad* šalbou mého vzniku.

-

Já jsem jen snová bytost,

tvá pomíjivá lítost.

-

Vysněný tvůj ideál,

jejž nikdy život nedal.

-