Višeň Panama Blue

Višeň Panama Blue

Paní si bude přát? natočil se k ní vrchní. Višeň Panama Blue, požádala Rita. Plavným pohybem vytáhl z kapsy u košile krabičku slim cigars, klepnul do ní a nabídl kouření. Zavrtěla hlavou. Odešel. Z reproduktorů od stropu se snášela hudba Lisy Stansfield "I can't find my baby...", která svým rajským hlasem uspávala hosty baru jako fentanyl rukojmí v moskevském divadle. Barman třásl mosaznou lahví a nespouštěl oči z krásné návštěvnice, neboť trpěl slabostí pro ženy stranící višni Panama Blue. Vrchní postavil koktejl spolu s bílým ubrouskem k jejím rukám, uklonil se a odešel za veliké akvárium, odkud ji spolu s barmanem pozorovali jako dvě nenasytné ryby. Rita pootevřela višňové rty a unikala ke svému korálovému útesu.

Milenka generála

S červeným nosem zabořeným do mléčného klína své milenky armádní generál Jenofej Garmoškin usínal jako děcko; a ani nemusel být opilý. Zato ona pila, jinak by nesnesla jeho tučné tělo, přihlouplý výraz, kyselý pot a obludně velká varlata, která jí vždy nadšeně, zpola v žertu, zpola vážně, předváděl jako "pýchu Rudé armády".

Bílé noci pochybností se jí vepsaly do mysli, častokrát dumala, proč to všechno vlastně ještě trpí. Jestli výhody, jimiž ji generál zahrnoval, mohou zahnat nevolnost ze situace, kterou žila. Byla mladá, chtěla se mít lépe, jezdit nablýskanou volhou, pít šampaňské, jíst kaviár, trávit večery v lepší společnosti a vyprávět o tom kamarádkám. Teď už ale všechno odvyprávěla, radost ze šampaňského vyšuměla, zbyla jen závrať.

Patrně ji miloval, ale nebylo to nic platné, byla rozhodnutá opustit výstavní byt v dobré čtvrti Leningradu, kam ji unesl z jejího rodného Čeljabinsku. Nechtěl o tom ani slyšet, několika večery se prohádali až k beznaději. Vyhrožoval jí, vztekem a únavou zbavená rozmyslu sebrala dýku, kterou mu soudruzi ukuli k slavnému výročí, a bodla ho do rozkroku. Pýcha Rudé armády vydala zprávu o své křehkosti: zasténal, padl k zemi, bledý v kaluži krve ztrácel vědomí; a ani nemusel být opilý.

Cimbulín

Cimbulín dlouho do noci hrával hru Praew Kombat. Pak se seznámil s cikánečkou Andy, ale herní vášně se pro ni tak docela nevzdal. Chodila k němu domů, když byla jeho matka v práci, a vždycky říkala: Nhé už zas hraješ, ty debíle?! a dožadovala se pozornosti. Chtěla zmazlit prsa a pak celou nebo jen tak si hledět do očí. Nejednou se jí podařilo Cimbulína obrátit k romantice, to pak dlouho leželi v peřinách, rozdýchávali vášeň, větrali, Andy kouřila a Cimbulín měl strach, aby v posteli nezůstal popel. Opustila ho po několika měsících. Našel si pak tělnatou ženu z Koločavy, Cvitlanu. Ta mu vařila pelmeně a polívku s ředkví, nekouřila a nevadilo jí, že celé dny sedí se sluchátky u počítače, protože patrony z pixelů nemohou zabíjet a ona tak konečně našla mužíčka, kterého jí nesebere oheň kořalky ani zákopové války.