Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

MAYBE

29. 06. 2020
0
0
231
Autor
Rendlík

Zasazen v poli, jako plodina.
Zatracenost, tu zrodím. Zraje
pro koho, pro tebe, hoď kamenem.
Do ksichtu do koulí, neřvi hoře své do
polí. Neodpoví jen ta hlína, zrůdnost
zrodí. Když ji sklidíš, vypadá to jako co
ti neslíbila. Prolhanost je vinna, všude číhá.

 

Ale ono to zde nebydlí, je ztraceno v poušti
deště. Říká ještě a ještě hlouběji, šukej
mně i do prdele. Je to málo, už nemůžeš
nadechni se ještě a mrdej a ještě ne žádné
provokace. Jen to v sobě udrž, mysli na co
chceš ale ještě nebudeš. Srazí se naše šťastné
už odsouzené chvíle, společně.

 

Odpočiň si ale stále buď připraven, vlézt do
mé kundy. Je tak skleslý už se touhou neleskne,
do úst si ho bere, on se opět vznese do výšin slasti. Vybrala
si mne v tom zaplivaném baru. Sedla si ke mně
objednala pití a řekla chceš poznat moji chuť, nu zde.

 

Rozevřela kolena bez kalhotek jsem tam viděl to
vše, co ji bylo naděleno a mne za pár chvil k
ochutnání nabídnuto. Jo beru to, prsty jsem ji
zajel do té vlhké ženské cennosti. Jenom si
ret olízla. Tímto aktem jsem odříznut od světa.

Jo, prý to bylo dobrý, obléká se osprchovala
se, ale je stále z ní cítit ten sex. Text písně která
mohla by být možná i hitem. Všechno to spolykala
prý je to dobré na pleť. Svět se na maličkou chvíli
jakoby stručně rozesmál, s malým úšklebkem.

 



 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru