Jak začíná léto

Podstupuji léčbu.
Transplantaci srdce,
které je ždímáno v savu rukama reality;
a ono je to krásné! I v té vyžíravé bolesti.

Nejdřív je odplaven sentiment,
pak čas a vzpomínky,
nejpozději pak představy; i ty poslední o ňadrech –
to má být totiž eso v rukávu těla…

Anděl troubí na zlatou polnici,
slyším to jasně.
Ta hudba pálí domněnky – stavební kameny problémů.

Pak ještě poslední pokus – o zášť – a nastává ticho.

Hmota je rozpuštěna tím, z čeho vznikla –
myšlenkou.

A tak začíná léto…