Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKatedrála
Autor
ARNOKULT
Katedrála
Své srdce nesu ke zpovědi
do chrámu věčné prázdnoty;
snad Nekonečno neodsoudí
mou duši do tmy nicoty.
Ve stínu staré katedrály
se smutně modlím v obavách,
že lásku dětí zaprodali
vladaři světa za svůj strach.
2 názory
Radovan Jiří Voříšek
29. 07. 2020Vůbec mi to nepřijde špatně napsané, ba naopak, rytmicky dost povedené takže se hezky čte. Snad jen rým: zpovědi - neodsoudí není moc čistý.
Významově si říkám tohle:
První sloka o zpovědi (svátosti smíření) pro kterou jde do chrámu, jasně, nesení srdce k vyčištění. Tady je středem je nitro, obava jestli dojde k odpuštění.
Druhá sloka najednou opouští nitro osoby a pouští se do do vin vladařú světa, tedy někoho jiného. A taky nerozumím tomuto: zaprodání lásky dětí za strach vladařů.
V první sloce nerozumím tomu, proč někdo nese svoje srdce ke zpovědi někam, kde je věčná práznota.
Nevidím provázanost obou slok a každá mi přijde, že by mohla být zvlášť.
Může to však být moje nechápavost.