Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Katedrála

29. 07. 2020
1
2
310
Autor
ARNOKULT

Katedrála

 

Své srdce nesu ke zpovědi

do chrámu věčné prázdnoty;

snad Nekonečno neodsoudí

mou duši do tmy nicoty.

Ve stínu staré katedrály

se smutně modlím v obavách,

že lásku dětí zaprodali

vladaři světa za svůj strach.

 


2 názory

Vůbec mi to nepřijde špatně napsané, ba naopak, rytmicky dost povedené takže se hezky čte. Snad jen rým: zpovědi - neodsoudí není moc čistý.

Významově si říkám tohle:

První sloka o zpovědi (svátosti smíření) pro kterou jde do chrámu, jasně, nesení srdce k vyčištění. Tady je středem je nitro, obava jestli dojde k odpuštění.

Druhá sloka najednou opouští nitro osoby a pouští se do do vin vladařú světa, tedy někoho jiného. A taky nerozumím tomuto: zaprodání lásky dětí za strach vladařů.

V první sloce nerozumím tomu, proč někdo nese svoje srdce ke zpovědi někam, kde je věčná práznota.

Nevidím provázanost obou slok a každá mi přijde, že by mohla být zvlášť.

Může to však být moje nechápavost.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru