Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Píseň o víle

03. 08. 2020
0
5
332

Miluji Tvé vlasy v ranním Slunci,

v barvě čerstvě nakutané mědi.

Miluji Tvou mléčnou bělostnost,

po níž bloudí má dlaň, snad zvaný host.

 

Miluji Tvou hebkost hranostaje,

Tvé vlhké lůno, když zvolna taje.

 

Miluji Tvá ňadra, jež ret saje,

jemné chmýří Venušina háje.

Miluji úžlabiny Tvých boků,

jež dráždí jak laň jelena k skoku.


5 názorů

Děkuji moc Luco, cítíš to naprosto přesně tak, jak jsem to zamýšlel, což mě samozřejmě těší.


Ahoj Dalesi, díky za kritiku, jen snad, nejde o plány, ale o vyznání, kde se z podstaty vyjadřuješ k věcem známým, a tudíž minulým, ve Starověkém Řecku se lidé milovali s bohy a polobohy dnes a denně ..aspoň dle mytologie.. já si myslím, že to lze i dnes... s trochou fantazie :-))


Dales
03. 08. 2020
Dát tip

Jaksi nekonzistentní, po třetím verši náhle skok od vílího tématu deklarovaného titulem k plánům docela fyziologickým. Jenom můj dojem, samozřejmě.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru