Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNoční večeře
Autor
Zverohlav
Nasloucháš tomu šepotu noci, který předstírá hlučnost
svištivými nájezdy aut, jenž hrozí koketováním se smrtí,
jak setkání se starou láskou, co dýchá na tebe hněvem
za pozdní příchody na rande
Nasloucháš ryku bezuzdných opilců a snažíš se být jako
oni a přitom drkotáš zuby na příkaz fantoma bezútěšné
samoty, jako muzikant, co jen čumí na noty
jak vidlák ze lhoty co podlehl tomu křiku velkoměst
a nechal se jím jak ovce svést
a to břímě nemůže již dále nést
3 názory
Formu neřeším, obsah mně baví, je to uvěřitelný jako máloco tady na Písmáku a navíc mi to dává smysl.
Mě tam přijde (nezávazně a licky) několik nadbytečných slov, např.:
Nasloucháš šepotu noci, předstírá hluknájezdy aut, hrozí smrtíNasloucháš ryku bezuzdných opilců a snažíš se být jakooni .... přijde mi tohle netradiční zalomení verše zbytečné
celek je pro mě čtivý, hutný a zajímavý
Prokazuješ slušnou zručnost, cit pro rytmus, báseň má tah, ale dal bych si pozor je jednak na ukazovací zájmeno ...co..., jednak se opakuje, ale zní tvrdě a působí jako berlička, a také na naprosto zbytečnou snahu po rýmu v posledních třech verších. Kdyby si skončil slovem velkoměst, měla by báseň větší grády. Poslední dva verše už jen dopovídají, co dopovídat není třeba, protože to vyplývá z předešlých veršů. Také bych byl opatrnější ve využívání veršů jako stará láska, naopak ostatní verše jsou fajn, neotřelé. Myslím, že jsi na dobré cestě.