LETOKRUH

Něco vidím něco
slyším. Blížím se
stále blíže, něco
mi říká neohlížej
se. Něco tu je se
mnou, utíkám za tím
prozatím se vrátím
na počátek všeho.

Někdo začal další
pokračoval, jiný se
jen koukal, další jen
přitakali, protože to
očekáváno bylo. Vše
se slilo do niterního
osídlení, lpění na to
co už není, nesmí být.

Svět se směje přímo
do očí ví že vždy to
zlo někde zvítězí. Podle
nebo prostě proto, že
si tě koupí. Za pár frází
za slib, kterým nikoho
nezarmoutíš. Neustup,
prosím buď zarputilý.

Tak sám v tom svém
boji. Za lepší příští dny,
přijmu se nebo navždy
opustím. Odjedu vlakem
tak dlouhým, nemá konce.
A už ani začátek, jsi v něm.
Nemáš lístek jsi černý pasažér.
Až tě chytí, vyhodí za jízdy.

Zarmoucený pohlcený přímo
do sebe, do svého podsvícení.
Zuby cení drápy vystrkuje má
tě neutečeš, před predátorem.
Jsi přímo v jeho strašidelné
ulici, plné jeho pachů a tvého
strachu. Tak jak hluboko jsi
klesl, na tom potravním žebříčku.
Beze zbraně jsi jen další chod,
jemu právě vhod.

Vyrve střeva tvoje, nechá si tě.
Na potom uloží na stromě jako
do ledničky. Jsi už doufám mrtví,
nechci tě trápit. Tak už prosím
zemři, odejdi na ten svět který
stejně žádný, není. Je jen nic
takové velké to, které znamená
konec, všeho toho tvého. Uzři to
nic, jak je cítit plaché tvé už hnilobné
tělo, něco chtělo mělo sny. Jsou
utnutý vyvražděny, zasunuty do
šuplíku. Dobrou chuť červe, co
jsi asi už ve mne.