ŽÍŽALA

Nevyskočím, už nic
nepovím. Stojím tu
na tom, který se mnou
zatočí. Ustřihne mi kel,
jednorožce, pošle na sraz
kulohlavců. Tolik času kousek
od toho srázu, padám do úžasu.

Vyjdu nebudu se bát srazím
hlavu tvou, vysvobodím sebe.
Uniknuté zdroje, stroje ovládané
člověkem. Vezmu tank rozbořím
panelák. Utřu slzu padá tajně, je
zraněn v srdci. Nikdo neví o co
se hraje, jaké zbraně tu ulpí, studí

Jsem sám z miliardami lid, fakt?
Poslouchám, zvuk svého útlaku.
Hlava plna, marastu ukliď tu, hru.
Nevědomky zcela jistě, odjištěné
kdyby. Chybí naplněné sliby zapomněl
si, tolik jich dáváš, rukou na pozdravy
tupě máváš. Život tě srazí do tvé blízké
budoucnosti sebejistě. Budeš místem
na který se jen chčije, sere, zvrací, plive.