Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoslední z pierotů
Autor
art
Intro
Můj otec mi řekl řekl mi
co jsem už dávno zapomněl.
Příběh 1
Po kluzké ploše uprostřed
silnice nekonečné křižovatky jako někde v mrtvém LA kde
ďáblův smích & kopulace prostitutek & ruka k ruce
kde zemřel kdysi Žid bez hodinek
kde nahá tanečnice platila fotografovi aby poslal fotky jejímu příteli
& nohy se tahaly jedna za druhou bez ohledu na lock down světa
kde
poslední květ pampelišky ocelového města
a plocho v očích mmanželky, které jsi ho utrhnul.
Příběh 2
Než zaklekne
na nás každodenní tma
oběsím tě,
omotaná kytarovým riffem
který jsi nedokázal
rozeznít.
Příběh 3
Byl posledním z pierotů
vyrytým na zeď v ulici, kam se nikdo v noci nechodí
kochat krásou - jen vymočit.
A za zpěvu modlitby potulných pijáků
s jednou rukou za hlavou &
s pocitem Boha trochu pohonit
nad smutnou postavou
když za rohem právě řekla svým klínem ano
někomu, koho neznala
když lampa osvítila
stín ze zdi mizejícího cynika.
Epilog
Můj otec neřekl neřekl mi
co sdělit synovi
když v klínech žen kolébal
jablko za jablkem čistoty
když ženy v červy se změnily
a špína za nehty
jako zkřivené větve na expresionistickém obraze
jdou si pro tebe, když budeš hodný,
jdou si pro tebe, můj muži,
po tváři jako na Staromáku kus lebky
tu kus tamté scény z jakékoli noci kdy za vše ty
a děti na ulici, které hrají fotbal
si odřeli koleno a bolí je to
bolí to a můj otec mi neřekl, neřekl mi to,
co mám říct synovi
až zjistí, že když budeš hodný, přijdou si pro tebe
expresionistické výjevy.