Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pohled

14. 09. 2020
5
2
349
Autor
MAJKL65

Z tmy se snad právě teď narodil svět

jako když z vejce se vyklube pták

a ty máš tou chvílí oči jak med

dvě plástve pod víčky zorniček mák.

 

Díváš se na nebe, kde plynou oblaka

odnikud k ničemu krásné jak sen

a z ran nám krev ticha šepotem uniká

a klíčem ze stínů odmyká den.

 

Přivoním k růži tvé ještě jsem opilý

včerejškem vlasů tvých i ránem v nás

voní jak předloňské květy a obilí   

hraje si na věci šarlatán čas.

 

A pohled můj padne na tebe bez šatů

jak hledáš čím sepnout kadeře tvé

a v ústech sponku máš spletenou jen z drátů

nesmíš dřív promluvit než oči mé.    


2 názory

Ďalšia podarená. Na snívanie... /****

Přivoním k růži...

...voní jak předloňské květy a obilí   

hraje si na věci šarlatán čas.


více se tam vyskytují, i blízko za sebou zájmena tvé, tvá, tvých, mé, tebe

samosebou je pofiderní, jestli je to chyba

dál si myslím. že některé verše můžou mít rychlejší spád - toho by se dalo docílit vyřazením nadbytečných slov nebo přeskládáním a upuštěním od některých sdělení

Verše jako:  Díváš se na nebe, kde plynou oblaka - trošku fádní

rýmy: mé - tvé, den - sen, čas - nás - mi přijdou příliš snadno se nabízející

ale ty mé řeči nemění nic na tom, že je to malebná báseň


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru