Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePohled
Autor
MAJKL65
Z tmy se snad právě teď narodil svět
jako když z vejce se vyklube pták
a ty máš tou chvílí oči jak med
dvě plástve pod víčky zorniček mák.
Díváš se na nebe, kde plynou oblaka
odnikud k ničemu krásné jak sen
a z ran nám krev ticha šepotem uniká
a klíčem ze stínů odmyká den.
Přivoním k růži tvé ještě jsem opilý
včerejškem vlasů tvých i ránem v nás
voní jak předloňské květy a obilí
hraje si na věci šarlatán čas.
A pohled můj padne na tebe bez šatů
jak hledáš čím sepnout kadeře tvé
a v ústech sponku máš spletenou jen z drátů
nesmíš dřív promluvit než oči mé.
2 názory
Mária Horná
15. 09. 2020Ďalšia podarená. Na snívanie... /****
Přivoním k růži...
...voní jak předloňské květy a obilí
hraje si na věci šarlatán čas.
více se tam vyskytují, i blízko za sebou zájmena tvé, tvá, tvých, mé, tebe
samosebou je pofiderní, jestli je to chyba
dál si myslím. že některé verše můžou mít rychlejší spád - toho by se dalo docílit vyřazením nadbytečných slov nebo přeskládáním a upuštěním od některých sdělení
Verše jako: Díváš se na nebe, kde plynou oblaka - trošku fádní
rýmy: mé - tvé, den - sen, čas - nás - mi přijdou příliš snadno se nabízející
ale ty mé řeči nemění nic na tom, že je to malebná báseň