Cítím

Pomalu přichází mlhami podzim

jako když bere si člověka stáří

a z trávy vyrůstá na poli ozim

a listí umírá, bolestí září.

Jen cosi kolem je tichounká píseň

doteky hledají tebe mou dlaní

a soumrak černý je padá jak tíseň

a stromy bez stínů nebi se klaní.

Cítím, že tělo mé, tekoucí písky

kolem tě obejme rukama v kruh

a očí výčitek přeostré třísky

do srdce zabodneš jak žabikuch.

A pak mne uštkneš jen na ústa polibkem

spálí mne na popel tvůj horký klín

pohled tvůj uspí mne navěky morfinem

snad víno do rána čas změnil v blín.