Zhasnout

Jsem ránem vzbuzený, ač spím však dál

to jen sen bělavý křídly si máv

prolomil mřížoví, když já jsem spal

vylétl z klece mé krásný jak páv.

A ticho praská jen jak pěna limonád

vosk masa obalil knot kostí mých

a čas mi hoří už ve svíci těla snad

a tma již roztává za příští sníh.

Kéž směl bych zastavit ten krásný okamžik

noci i svítání i ptáka v letu

vteřinu přilepit o zlatý ciferník

a zhasnout na chvíli světlo všech světů.

A pak tě zachytit poslepu dlaněmi

jak když kluk v březích řek pytlačí ryby

však pak tě pustit zpět do proudu zranění

do tůní pohledů a vod z všech kdyby.