Ješitnost, domýšlivost, samolibost a jejich zkažené ovoce

   Je třeba si přiznat, že sami na sebe se díváme vždy mnohem shovívavěji, než na jiné. Že se vždy vnímáme v lepším světle a máme tendenci ospravedlnit u sebe to, co bychom neomluvili u jiných. Že si přizpůsobujeme realitu tak, jak nám to osobně nejlépe vyhovuje. Ješitnost, samolibost a domýšlivost tvoří určitou přirozenou součást našeho ega. A nejen našeho ega, ale také ega jiných lidí! Ega celého lidstva!

   Pokud si však lidé nejsou této vlastní tendence vědomi, pokud si to nepřiznávají, pokud s tím nebojují, absolutně tomu propadají a stávají oběťmi své ješitnosti, domýšlivosti a samolibosti. Jimi ovládaný jedinec už pak není schopen vnímat skutečnou realitu, protože ji vidí jakoby v křivém zrcadle. Proto dotyčný nežije v realitě pravé, ale v realitě nepravé a zkřivené, přizpůsobené svému vlastnímu pokřivení. A to je cesta do zkázy a do neštěstí.

   Ale abychom jenom neteoretizovali, podívejme se, co tento stav způsobil v dějinách a co způsobuje v současnosti.

   Už v době příchodu Ježíše Krista byli lidé tak výrazně postiženi ješitnosti, domýšlivostí, samolibostí a s nimi spojenou pýchou, že ani Kristus, přicházející přímo od Stvořitele, nedokázal splnit jejich nároky. Nedokázal splnit jejich požadavky na to, jak má očekávaný Mesiáš vypadat, co má dělat a co má říkat. Lidé žili v tomto směru ve svých vlastních představách a nebyli schopni vnímat realitu takovou, jaká ve skutečnosti byla. A protože se Kristus, jako pravý Mesiáš, neshodoval s jejich vlastní představou Mesiáše, zavraždili ho! Vražda Syna Stvořitele byla důsledkem lidské ješitnosti, domýšlivosti, samolibosti a jimi vytvořených představ a nároků na Spasitele, které nebyl schopen naplnit ani samotný Spasitel. Takovéto, samolibě vysoké mínění, má o sobě lidstvo!

   Ale působení zkázonosné ješitnosti neskončilo ani po smrti Krista! Naopak, plně se projevilo také u jeho vlastních stoupenců a následovníků! Ti totiž také chtěli vidět Krista jiného, než ve skutečnosti byl. Chtěli v něm vidět zázračnou bytost, stojící nad přírodními zákony. Nechtěli v něm vidět obyčejného člověka, který se narodil na zemi jako člověk, žil a působil jako člověk a jako člověk zemřel. Lidé nechtěli přijmout, že právě v tomto spočívala obrovská oběť Božího Syna, který vstoupil dobrovolně do fyzického těla, a tím se dobrovolně podrobil všem fyzikálním a přírodním zákonům, vládnoucím na zemi.

   Stoupenci a následovníci Krista byli postiženi ješitnosti do takové míry, že odmítli považovat poslání Spasitele za splněno tím, že nám přinesl Slovo Páně. Že od svého nebeského Otce přinesl Slovo Pravdy, aby nám v něm ukázal, jak máme žít, co máme dělat a jak máme myslet, abychom mohli dojít k spáse. Abychom mohli dospět k míru plnému životu na zemi, a po svém odchodu ze země do království nebeského.

   Lidská ješitnost potřebovala něco víc! A proto udělala z vraždy Mesiáše na kříži cosi úplně jiné, než to ve skutečnosti bylo. Ze surové vraždy Syna Stvořitele, která byla reálným odmítnutím osoby a učení Ježíše Krista, udělala plánovaný akt spásy. Ze vzpoury vůči Stvořiteli a z vraždy jeho Syna udělala lidská ješitnost Boží záměr, jehož prostřednictvím byli samolibí a domýšliví pozemští lidé spaseni. Takováto, jejich ješitnosti dokonale vyhovující, nepochopitelná oběť Krista jim byla mnohem bližší, než skutečná, prostá a jednoduchá pravda, že člověk může být spasen pouze tím, že jedná a myslí v souladu s učením Božího Syna. Takovým katastrofálním způsobem křiví lidská ješitnost vnímání skutečné reality!

   A pojďme dál a přibližme se trochu více k naší současnosti. V evangeliích je zaznamenáno, že učedníci mnohokrát správně nechápali, co jim Ježíš říkal, nad čím si on často povzdechl: "Ještě i vy mě nechápete?" A proto také často učedníkům v ústraní vykládal správný význam svých slov.

   Nicméně Kristus viděl, že jejich nechápavost je následkem jejich duchovní nezralosti, a ta je zase následkem celkové duchovní nezralosti lidstva. Kvůli tomu nemohl Ježíš lidem zvěstovat vše, co jim zvěstovat chtěl. Proto řekl svým učedníkům: "Ještě mnoho vám mám toho říci, ale teď byste to nesnesli /nepochopili/. Když však přijde On, Duch Pravdy, uvede vás do celé Pravdy! On Mě oslaví, neboť z Mého vezme a vám to oznámí. Všechno, co má Otec, je Mé. Proto jsem řekl, že z Mého vezme a zvěstuje vám! A když přijde, ukáže světu co je hřích, co je spravedlnost a co soud."

   Ježíš tedy zaslíbil a zvěstoval příchod pomocníka, Ducha Pravdy, který přijde v době, kdy bude lidstvo natolik duchovně zralé, že bude moci pochopit plnou Pravdu.

   A toto zaslíbení se stalo realitou, protože Duch Pravdy opravdu přišel a ukázal světu co je hřích a co jsou nesčetné lidské omyly a polopravdy. Ukázal jim co je spravedlnost, co soud a proč soud přichází. Zprostředkoval jim celou Pravdu v její komplexnosti a celistvosti.

   Avšak také Duch Pravdy a jeho dílo narazilo na zemi na starou známou lidskou ješitnost, domýšlivost a samolibost, které chtějí vše vědět lépe, a které ignorovaly Poselství Ducha Pravdy právě pro svou neschopnost vnímat realitu takovou, jaká je, protože nekoresponduje s jejich vlastními, ješitnými představami o realitě. A proto bylo dílo Ducha Pravdy a jeho osoba podrobeny morální vraždě a odsouzeni.

   A nyní se dostáváme už k naší nejaktuálnější současnosti. Dostáváme se ke sklizni, k ovoci a k důsledkům, který takovýto přístup lidí k poselstvím ze Světla nevyhnutelně přináší. Lidstvu přichází účet za vraždu Syna Božího! Přichází mu účet za morální vraždu Ducha Pravdy a ignorování jeho Poselství! Přichází mu účet za život, odtržen od Vůle Nejvyššího, manifestované v Ježíšově Slově a v Poselství Ducha Pravdy! Proto se lidstvo dostává do fáze, kdy na něj začínají dopadat nejrozličnější údery, jejichž účelem je otřást jeho ješitnosti, domýšlivostí, ješitností a pýchou, aby se konečně zbavilo tohoto pokřivení duše a mysli, a začalo se dívat na realitu jasným zrakem.

   První světová válka a druhá světová válka byly apokalyptické světové válečné konflikty, jaké naše civilizace dosud neznala. Stále více se množí přírodní katastrofy a přírodní anomálie. Hromadí se nejrůznější předpovědi apokalyptického dění, kterému má být naše civilizace vystavena.

   Ale mnozí, ve snaze zlehčovat tyto skutečnosti říkají, že všechno toto tu už přece bylo, že se nic mimořádného neděje, a že se vše jen v různých obměnách stále opakuje.

   Ano, vše už sice bylo, ale nikdy ne tak zhuštěno a zkoncentrováno, jako v současnosti. Já osobně si například vzpomínám na minulé léto, kdy panovaly extrémní horka. V rozhlase tehdy každých pár po sobě jdoucích dní říkali, že byly zaznamenány teplotní rekordy, nejvyšší od počátku měření, čili nejvyšší za sto let. Nicméně tyto rekordy, také v různých jiných oblastech přírodního dění, již nepřicházejí jednou za sto let jako v minulosti, ale přicházejí v rozpětí několika let, nebo dokonce měsíců, či týdnů. V rozpětí několika let přichází sto roční, nebo tisíciletá voda, nebo enormní horka a podobně.

   Ano, všechno toto tu už bylo, ale není možné si nevšimnout, jak se to všechno v dnešní době neuvěřitelně časově zhušťuje.

   A všem slepým, hluchým a pochybovačným mohla už dávno otevřít oči rána, kterou zasadil našemu světu koronavirus. Udeřilo to jako blesk z čistého nebe a dokonale to otřáslo celou naší civilizací. Lidé byli vytrženi z běžného fungování a uzavřeni do karantény, aby přemýšleli o tom, co se to vlastně děje a k čemu to směřuje. Aby v tom všem poznali výstražně zdvižený prst Boží! Aby v tom poznali jeho zásah, který je má probudit z jejich ješitnosti, domýšlivosti a samolibosti! Zásah, který je má probudit z jejich smrtelného duchovního spánku, aby ještě včas nastoupili cestu k vlastnímu hodnotovému obratu, a aby se duchovně obrodili. Aby utrpení, bolest a smrt, které v současné koronavirové krizi postihly desetitisíce, nakonec nemusely přijít až k nim samotným, a ledově chladnou ruku je sevřít kolem jejich vlastního krku.

   Světové dění dosahuje bodu smrtelné vážnosti a Stvořitel chce, aby tato vážnost byla lidmi poznána! Stvořitel chce, aby už lidé konečně duchovně procitli, a aby s nejhlubší vážností sáhli po Slově Ježíše Krista a po Poselství Grálu od Ducha Pravdy, a svým životem a myšlením je proměnily v čin. Neboť Stvořitel chce mít už konečně na této planetě skutečné, pravé, duchovní lidstvo, a ne tu parodii na lidstvo, bloudící v ateismu, materialismu a v nejrozličnějších dogmatických omylech, které zde živořilo dosud a ničilo vše kolem sebe.

   Varujme se proto jako smrtelného jedu vší ješitnosti, domýšlivosti, samolibosti a pýchy, které jsou hluboce zakořeněny v našich duších, a které nám umožňují žít v klamavé realitě. Ale jen dokud nakonec na nás s plnou vahou nedopadne skutečná realita Ducha s její železnou Spravedlností, a jako duchovně mrtvé, a proto ve stvoření nepotřebné, nás definitivně zničí.

http://vaznost-doby.bloger.cz/ ve spolupráci s M.Š.