Jára Cimrman, občan Liptákova

V současné době, jak možná víte, již obec Liptákov na mapě České republiky nenajdeme. Přitom považujeme za nepopiratelný fakt, že Jára Cimrman v této obci pobýval od roku 1902 zhruba do počátku 1. světové války a napsal zde řadu svých děl.

Někteří vědci z akademie věd tvrdili, že Liptákov v Čechách nikdy neležel, a že ve skutečnosti Jára Cimrman navštívil slovenský Liptov na břehu Liptovské Mary. Tato troufalá teze však neobstojí proti jasným argumentům i jen průměrného cimrmanologa začátečníka.

1. Sám Jára Cimrman hovoří o Liptákovu, Liptákově, Liptáku … ? Sám Cimrman používá označení pojizerská obec, či přímo pojizerský Liptákov.
2. O Járovi Cimrmanovi je známo, že působil v Tanvaldě, kde je uváděna jeho činnost v hostinci „U labutě.“ Po zavírací hodině zvládl cestu do Liptákova buď na svém víceúčelovém bicyklu, nebo pouhou chůzí. Cyklostezka Járy Cimrmana, která dnes vede od Navarova od mostu přes Zlatou Olešnici, na Tanvald – Šumburk, Sladkou dírou k Protržené přehradě a mizí na polské hranici Jizerka – Orle, připomíná mistrovo působení v kraji.
   Ostatně tanvaldští dodnes s uznáním děkují Járovi za jeho osobní intervenci u pana císařsko královského vicesekretáře ministerstva vnitra Dr. Františka Zieglera, aby, cituji z Járovy korespondence: „Jeho císařské a královské Apoštolské Veličenstvo nejmilostivěji ráčilo povýšit městys Tanvald na město“. A skutečně, dne 13. června 1905 následovalo písemné sdělení a blahopřání ke statusu města od Jeho Excelence ministra vnitra hraběte Arthura Bylandta Rheydta. Část bych si dovolil citovat: „Když už je město i Smržovka, tak proč ne Tanvald. Ať je klid.“
3. Jára Cimrman ve své hře Posel z Liptákova uvádí další indicii, totiž, že do Liptákova se jede přes obec Držkov, nazývanou brána Jizerských hor. V téže hře je zmínka o tom, že se v obci nachází rybník Pecka, který vznikl jako vedlejší produkt jednoho z Cimrmanových zemědělských experimentů.

Nejzásadnějším svědectvím o poloze Liptákova je samozřejmě přímé vyprávění očitých svědků a účastníků objevu pozůstalosti zapomenutého českého génia. Uvědomujeme si, že 23. února, v 10 hodin a 5 minut dopoledne, někdy kolem roku 1966 zde dr. Evžen Hedvábný objevil truhlu s Cimrmanovou pozůstalostí. Cestovní deník i dokumentační fotografie spolehlivě lokalizují obec Liptákov do pojizeří.

Objevitelé odkazu Járy Cimrmana uvádějí, že Liptákov leží přibližně 320 kilometrů od Vídně. Letmým pohledem na mapu snadno zjistíme, že jediné místo poblíž Tanvaldu, kde je tato vzdálenost od Vídně možná, je Frýdlantský výběžek.

Pokud tedy spojíme všechny výše uvedené údaje zjistíme, že pátrání po umístění obce můžeme omezit na plochu o málo více než 250 km čtverečních (Trojúhelník vymezený obcemi Frýdlant, Držkov a Tanvald).

To samozřejmě za předpokladu, že Vídní je míněno hlavní město Rakouska a ne malá obec nad Velkým Meziříčím v okrese Žďár nad Sázavou.

Hledáme tedy obec v poměrně přesně ohraničeném území, dostatečně velkou pro existenci statku, hostince (U Sirotků) a muzea peří. Přitom ale dostatečně malou, aby dokázala beze stopy zmizet ve středoevropské zemi jednadvacátého století. To je totiž přesně to, co potkalo Liptákov.

Co se skutečně stalo, že Liptákov již dnes neexistuje? Odborná veřejnost se dělí v zásadě na dva tábory, přibližně stejně velké. První vysvětlení je, že poté, co popularizační práce Divadla Járy Cimrmana přinesla své ovoce, začal být Liptákov vyhledávaným cílem cimrmanologů amatérů, ale hlavně sběračů suvenýrů a artefaktů. Ještě dnes lze najít na různých aukcích „zaručeně pravý“ skleněný půllitr, ze kterého Jára pil v hostinci U Sirotků, cihlu s dírou po skobě, na kterou si mistr věšel klobouk, nebo exhumované ostatky slepice Zory, které Cimrman věnoval Muzeu peří jako exponát do jeho sbírky.

V důsledku těchto návštěv; a já bych se toho termínu nebál: nájezdů, byl Liptákov již v roce 1979 zcela rozebrán do posledního kamínku a cihličky na suvenýry a výhodný prodejní artikl.

Výprava některých badatelů objevila v lesích pouhé 2 km od Držkova známky civilizace a chátrající zbytky budov. Proti jejich názoru, že jde o pozůstatky Liptákova však stojí autorita kastelána státního hradu Bezděz pana Juričky, který nás ujišťuje, že jde o zříceninu hradu Návarov postaveného kolem r. 1380. Ten byl sice také rozebrán, ale stalo se to už v roce 1644. Z kamene hradu byl později postaven barokní zámek.

Druhý tábor, kam se řadí i naše buňka, zastává mnohem prostší vysvětlení. Ano, Liptákov čelil nebezpečí, že zanikne výše popsaným způsobem, a to paradoxně rukou těch, kteří chtějí jeho slávu vzkřísit. Proto liptákovští zastupitelé zvolili snadnou cestu kamufláže. Konec konců, učili se u mistra. Stačila jednoduchá výměna nápisu na cedulích, nesoucích název obce, a problém byl vyřešen.

Nám, seriózním vědcům a historikům, však problém vyvstal. Dnes již není možné s jistotou říct, která obec se to vlastně přejmenovala a jaké jméno namísto Liptákova místní radní zvolili. Jisté je, že dnes se ke jménu Liptákov hlásí tři různé obce – Horní Černá Studnice, Ferdinandov a Hrabětice. Je ovšem také možné, že původní Liptákov stále preferuje anonymitu před prchavou slávou a není to žádná z těchto možností.

Nápovědou by mohla být skutečnost, že v dobách největší slávy Liptákova, se místní obyvatelé zasadili o to, aby i v obci, kterou proslavil slavný světoběžník, měli na něj nějakou upomínku. Bronzová socha byla pro malou obec přeci jen finančně náročná. Volit ale levnou variantu ve formě borových šišek slepených jílem ze dna obecního rybníku zase nebylo příliš reprezentativní. Navíc sehrála roli neznámá podoba mistrova.

Obec tedy zvolila možnost, která oba problémy s přehledem vyřešila. Plastika byla sice z bronzu, ale šlo jen o slabou obdélníkovou desku, ve které byly vyříznuty 2 stopy vzdálené od sebe 90 cm. A to na milimetr přesně. Desku umístili mimo obec podél místní cesty pod rozcestník hned vedle lavičky. Naznačili tak mistrův příchod do Liptákova.

Místo se ovšem ukázalo jako nešťastně zvolené. Hned několik obcí, k nimž se lze z rozcestí vydat, prohlašují totiž bronzovou desku za svou. Argument, že stopy jsou otočeny pouze k jedné z nich, neobstál. Ostatní svorně tvrdí, že deska připomíná mistrův odchod z Liptákova na podzim roku 1914. Jak tušíte, jde o obce Horní Černá Studnice, Ferdinandov a Hrabětice.

Poslední nepříjemností také zůstává skutečnost, že bronzová deska vydržela na svém místě pouhých 12 dní, než zmizela v rukou sběračů brahých kovů. Naši badatelé tak mohli zkoumat pouze prázdné místo, kde původně pravděpodobně byla možná umístěna.

Lokalizace Liptákova nám tedy stále uniká, ale hledáme s neúnavným úsilím a o pokroku vás budeme informovat.

Víceúčelový rodinný bicykl Járy Cimrmana