Zeptej se

Zeptej se

V poledne lípy zháší

co slunci dáno

travám se od úst práší

je nedospáno

v půlnoci ale světlo

stříbrnou tykví třese

úvazky trhá, vzlétlo

nahoru, v místa, kde se

na novoluní střádá

na závrať dotahuje

v odpověď, němá záda

koníčci moji, vijé  ! 

spřežení cítím stoupat

tepennou ranní září

zeptej se orlích doupat

odkud se bere stáří

zeptej se orlích hnízd

kudy do Pompejí

a až si budeš jist

že pole popel jí

nakrm ho, nešetři

a v posled přidej sebe

a zbude bezvětří

už nefouká, jen zebe...