Volnost

Sedíš v cele

spoutaný řetězy

lidé kolem chodí

trpět tě však nevidí

 

Pokoušíš se vzepřít 

ale kov se ti ryje do masa

přeješ si být volný 

to by byla nádhera

 

ovšem pravda to není

a ty jsi stále spoután 

stále sníš nad tím

jak chutná svoboda

 

Chceš se řádně vzepřít

roztáhnout svá křídla

jsou však přistřihnutá

jako kdyby jsi byl slípka

 

Jednou však příjde den

kdy toho budeš mít dost

prudce sebou trhneš

a zlomí ti to kost

 

ty se však nevzdáš

lidskou pýchu nezkrotíš

budeš se rvát 

dokud se řetězů nezbavíš

 

a pak celý od krve

postavíš se ve své cele

zavrčíš do světa

že se ven dostaneš

 

překonal jsi řetězy

teď už zbývá jen cela

bolestí ti proudí tělem

ty se však nevzdáš

 

A tak křič lítě

volnost je cíl

 

za který stojí bít se

---