Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

BALAST

01. 11. 2020
0
0
168
Autor
Rendlík

Padám uvadám sním bdím
Zle je ve mně zdárně zebe dere se pere se předváděn s monoklem
Temný vzduch přezrálý puch emocí
Krysa leze kanálem potká tam krále
Nebo prezidenta posraného pedofilního dědka
Lezu vezu neponesu neunesu upadám v zahradách děsu
Zlost jako ctnost někdy potřeba ji namazat na chleba a pozřít
Povzdech nad čarovnou krásou netečné zbytečnosti
Krok nebo skok úskok podlý útok v míru na věčnost války potrhané zbytečností
Mstím se krájím lidi jako salám podtržená věta sousloví kajícné zřím tu zlobu jako potemnělost

Drak papírový zázrak letí si svobodně na šňůře vedený podvedený lehce
Zdi padají na můj svět hnedka v tuto chvíli uteč proč jak a nač dílo zkázy
Člověk tady a tam všude jinou cenovku má
Tahle elipsa jsoucí nesoucí mně i tebe srdcervoucí
Proč já proč ne ty nebo on civí jako slon
Vnímám krásu lidí kterou jiní nevidí či jen jsoucí lenivě znějí přítomnost odbyta
Zázraky se nedějí bůh není je jen člověk řvoucí svoje matoucí slova roztrhaná
Zničen svět už tolikráte ničen stále jen někde jinde záře reflektorů svítí ušmudlaně
Dusím se svou nemocí šeptám tiše do noci slova utajená poznačená bezmocí
Už jen dým doutná člověk zapálil se na protest silné marné hrdé gesto mučivé

Ubodaný krví postříbřen tahá to své tělo zemí bahnitou
Poslední slova z úst vyňata vytesaná do zdí mohutných
Kresba co nic neříká je tam ona ukryta zabalená čekající
Světlo svíčky klíčky od netečnosti vzbuď se než vosk dokape
Utrápen svou myslí usoužen složen do krabičky
Zle je ve mně civím na člověka očima minulosti do přítomnosti bez budoucnosti
Prohrál sázku vsadil sebe co mu jebe?
Ukřižován v bolesti čeká na smrt kde je přijde už dnes prosím pospěš utíkej
Kýčovitý potlesk zazněl zastyděl se podá protest

Dveře od zázraků zamčeny jsou na sedm severů
Mrdá tebe žádná slast z huby chlast v poklopci němý strach
Zním bolestí ptám se slyšíš tu mou zakalenost
Už nic není všechno zmizelo je jen tragikomická uondaná přítomnost
V krvi promile v mozku záchvěv normalizační naděje
Záchvěv budoucnosti bez mé maličkosti jsou tu jen ty kosti
Zahnán prohrabán sňat prohlouben zbídačeně do sebe pohroužen
Vypuzen na okraj všech tajů mudrlantů uřícený vtažen do polohy tajtrdlíka
Torzo těla už bez bolesti z touhou už nebýt čeká na ránu milosrdenství
Zpomalený okamžik náraz potom zvuk padá na dlaždičky skvoucí se nadějí čistoty okázalé

 

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru