Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

POST

03. 11. 2020
0
0
181
Autor
Rendlík

Spím s kulkou v

mozku. Tak lehce,

víceméně trošku.

Zářím pohledem,

uzurpovaných děsů.

 

Nesu, třesu, rosol

postoj zranitelný niterný.

Sláva budiž dána

na oltář pána otřesů.

 

Ponesu si myšlenku,

zastřenou utišenou.

Zemi žerou zrůdy, jdou

tudy potkáš unikni, uhni.

 

Les jako království, samo

povznesené na oltář pudů.

Zvířecích, lidských, rostlinných,

v krvi nevinných, se brodíc.

 

Zrodí den, nebo noc začne.

Tlačítko zmáčkne neutečeš,

před tou řekou náznaků. Jsi

jen kousek do skládačky, či

a nebo pouze možnost něčí.

Touha vydaná napospas, zas.

Útok co se vydává, zač a znovu

uvadá.

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru