Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Umučená

12. 05. 2002
2
0
1405
Autor
Chantal

Přeskakuju

provolávané lidské

zloby zahalené

do vzrušujících medových krás

panenek z porcelánu,

jež se svým

mučivým úsměvem

vraždí

tajemství lásky.

 

Že hřeším?

 

Svíjím se a prahnu

po těch bolestných

výkřicích

spanilé vraždy

něhy

a upíjím se k nenávisti

znavené neutuchající

dokonalostí

laciné děvky bolesti.

 

Pouštím

svou fantazii

za brány smrti,

abych se mohla vrátit

k roztomilým

svodům života

stojícího příliš vysoko

nad

mou snahou.

 

Že prohraji?

 

Vždyť jediným

polibkem

hniloby rozkvete zoufalství,

jež svou přísnou

rukou rozrazí

dveře

a pevně za sebou

zavře.

 


LaFemme
06. 06. 2002
Dát tip
Libi se mi, i kdyz je plna zoufalstvi a padu...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru